zamlklé těhotenství

Katko, je to prý po 18. týdnu takhle normální, prý šetrnější pro organizmus matky....neměla jsem na výběr. Ta psychická stránka je ale šílenost. Stejně jsem pak ale pod narkozu šla, na dočištění, No tak snad kvůli tomu řezu.....je ale fakt, že fyzicky jsem naprosto fit, dokonce jsme byli dnes s manželem na docela dlouhé procházce lesem, je to dobré, že se unavím a snad budu v noci spát.
Důvod....to je moje otázka, pořád se ptám PROČ!!!! U toho prvního zamlklého jsem se ptala též, jako všechny z vás, aloe odpověď jsem nenašla, jako ostatně většina z vás. Takže jsem se smířila s teorií, že miminko prostě nebylo v pořádku, že mělo nějakou vývojovou vaduf a fpříroda sama moudře rozhodla. Ale teď? Všechny ultrazvuky v pořádku, testy z krve ftéž, odběr plodovky také, před týdnem ultrazvuk též.....tak to nechápu!!! Chyby nebyla ve mně, kontrakce a začínající porod byly druhotné, šlo to z popudu miminka, které nežilo. Co se mu mohlo stát? Co jsem mu udělala? Co mu scházelo? Hledám na netu, pátrám...nenalézám odpověďi. Mohla se mu kolem krčku obtočit pupeční šňůra, mohlo jít o infarkt placenty....nevím. V nemocnici se se mnou loučili s tím, že mi udělali všechny možné odběry, prtě půjde na pitvu a zprávu pošlou mému dr, kde se mám za týden hlásit.
Teď po obědě se mi začly nalévat prsa, začíná to nepříjemně bolet, k tomu mi také nikdo nic neřekl.
Je to jeden velkej děs a zlý sen....

Naprosto souhlasím s Anuškou, nenapsala bych to lépe. Ido, orpavdu ti přeju v životě jenom to dobré a držím ti palce, aby jsi i ty našla to, co v životě hledáš. Máš to ve svých rukou a jenom ty sama a nebo popřípadě s odbornou pomocí s tím můžeš něco udělat.
Moniko, nebylo možné těhotenství ukončit císařským řezem? Nebo to prostě nejde a musí se to řešit takhle drasticky? A co důvod? Co ti říkali lékaři? Možná jsi to už tady psala, ale nějak se mi nenačítají minulé stránky a tak nevím. Držím ti palce, aby jsi fungovala dál tak, jak jsi psala, i když prozatím s těmi kapesníky :(((

Nedá mi to nenapsat poznámku.
Ido, to prostě nemůžeš absolutně myslet vážně!My se tu vzájemně jedna všem naprosto důvěrně svěřujeme, říkáme si tu věci, o kterých třeba i lidé z našeho okolí nemají páru a vzájemně si pomáháme!Pomáháme, pozvbuzujem se a ne, že si vyčítáme co jedna má a co nemá. Myslím, že Moniku potkala obrovská tragédie a bohužel s tím nemůže nic dělat, chápeš to? Všem tady moc pomohla svými radami a zkušenostmi a máme jí rádi. myslím, že máš taky velké trápení, bohužel tím, že tady napíšeš takové komentáře, tě tady asi nikdo nepolituje. Koukej se svým životem něco udělat, máš ještě čas!!!

Ido, navštiv prosím odborníky a specialisty, jelikož psychické poruchy se dají léčit )terapie, léky...) - zamlklé těhotenství se bohužel vyléčit nedá ! Štěstí, kdybych na něj měla patent, tak bych určitě nebyla na těchto stránkách a nevedla tuto debatu...A jestli hledáš na světě spravedlnost, tak věz, že žádná není a o tom život je....pakliže chceš debatit o smutných životních kauzách, tak ti přeji hodně štěstí v hledání někde jinde !

Ido, tato diskuze se jmenuje "zamlklé těhotenství". Máš pocit, že sem patříš? Že se tu s tebou chceme bavit?

Děkuji vám za nadávky do zakomplexovaných chudinek a jiné urážky... Byla jsem v dětství zneužívaná a proto se mi nepodařilo nikdy navázat normální vztah. Snažila jsem se, hledala jsem ale vždycky to špatně skončilo. Tak jen si buďte jedovaté, vy které všechno víte nejlíp, vy které jste měly v životě víc štěstí a proto jste teď arogantní. V čem jsem na tom hůř než Monika? Ona by si to se mnou vyměnila? Dala by mi hodného manžela, dítě, zázemí a šla do osamělosti?

Dobré sobotní ráno, holky, včera jsem chca nechca musela začít fungovat, uvařit rodině, vyřídit korespondenci a zajít na poštu a něco málo nakoupit a ono to šlo. Sice všude s mými věrnými průvodci - kapesníky, ale šlo.
V noci jsem spala jak zabitá. Sice už od pěti straším a se svým smutkem jsem si vlezla k počítači do kuchyně, abych nebudila manžela - je strašně hodný a vidím, že se sám trápí a má na starost i mne....ale co chci dnes napsat.
Vím, že se to tu dva dny točilo jen kolem mne a mám na srdci jedno.
Příspěvek Petra.... musel Martinu strašně ranit, alespoň já bych ho určitě obrečela. Martinko, každá jsme jiná, mně zdrobněliny nejdou přes pusu, ale nevadí mi, naopak. Každá se tu vyjadřujete po svém, máte svůj milý rukopis a to je hezký. Někdo si dává pozor na pravopis, někdo si píše i/y jak se mu zlíbí, mně tam občas před slovo skočí f nebo j,....všechny, co tu přispíváte jste moc moc fajn. Moc, ani nevíte jak, jste mi pomáhaly v těch nejtěžších chvílích, kdy jsem měla v nemocnici fakt jen ty kapesníky a notebook.
Idu už necháme, ne? To je spíš k zasmání, takové argumenty zakomplexované chudinky mám ublížit opravdu nemůžou.

Ido a v čem jsi na tom hůř než Monika? Proč by měl nad tebou někdo plakat? Že jsi si nestihla najít chlapa a otěhotnět? To přeci nemůžeš myslet vážně. Tak běž a hledej. Přeju ti hodně štěstí a pokud se ti podaří otěhotnět, tak i to, aby tě nepotkalo to, co nás a zvláště Moniku. To pak by si teprve pochopila, o čem tady vlastně mluvíme.

Drahá Ido, dle tvých dvou příspěvků je nám absolutně jasné proč jsi sama !!! Možná by jsi i se svou zahořklostí mohla jít na jiné stránky, třeba na seznamku, ale změň styl, jinak se fakt nechytněš !

Ido, kdybych si mohla vybrat, zda nikdy nemít dítě, nebo ho čekat a drasticky o něj přijít...hádej, co bych volila...a myslím, že v této otázce bude mít jasno i většina holek, co sem chodí.
My proti zamlklému byly bezmocné. Ty sis mohla chlapa najít. Nebo si ho hledej. Mně bude taky čtyřicet, za necelý rok...

Moniko, tak promiň, možná to bylo napsáno moc ostře. Ale JE TO PRAVDA. Nade mnou taky nikdo nepláče - a jsem na tom hůř než ty.

Ido......ne, na tuto konfrontaci sílu nemám...

Moniko, to co tě potkalo je opravdu hrozné. Ale máš už jedno dítě, máš pro co žít. Některým ženám není dopřáno ani tohle, a že to je hodně. A taky se s tím musí nějak smířit a žít. Tak tady všechny nehořekujte a koukejte se na to optimisticky - že jste buď těhotné (to je většina, co tu píší) nebo máte už nějaké dítě, nebo máte aspoň partnera, se kterým to zkoušíte. Já jsem ABSOLUTNĚ sama, je mi čtyřicet a dítě bych moc chtěla. Jenže s kým. A asi už to ani nepůjde. Tak tady doprdele nepište, jak celou noc brečíte kvůli tomu, že někomu kdo už má dítě, umřelo mimino.

Ahoj holky a hlavně Mončo ! Je to fakt smutný cítím s Tebou!Vím jak se cítíš ! Jenomže nic s tím nenaděláme ! Ono to chce opravdu čas a aby se dušička zpamatovala tak to chce tu bolest přebít dalším snaženíčkem !Nic víc pro to udělat nemůžeš ! Tak Ti moc fandím a přeji hodně síly a brzy štěstí na cestě! Ps : Moje kolegyně právě porožívá něco podobného.Dnes jí pustily z nemocnice, tak mě to opět přimělo sem mrknout a nedalo mi to nenapsat Moně příspěvek pa Sára - Všem hodně zdravíčka a štěstí !!!! Pa.

Asi to tak bude, Katko, manžel vidí ubrečený uzlíček nervů, který by se do toho všeho hnal znovu....zvlášť když je to podruhý, to na víře v budoucnost moc nepřidá. Chce mne od toho uchránit a neuvědomuje si, že já ke vzpamatování potřebuju opak. Jít do toho a zlomit tu šňůru smůly....

Ahoj holky, po dlouhé době jsem nakoukla, abych si přečetla dobré zprávy a najednou rána. Tečou mi slzy, Moni je to fakt hrůza. Vůbec si něco takového nedovedu představit. Vůbec nevím, jak to komentovat, myslím, že si prožíváš peklo a ještě ke všemu ty předchozí zkušenosti...držím palce, aby ses co nejdříve vzpamatovala. Když čtu takový zprávy, přijde mi ten život takovej nespravedlivem...! A máš pravdu, že člověk si uvědomí, že vlastně nikdy nemá vyhráno...Asi zatím netušíš, co mohlo být přičinou? Moni, držím palce, ale ani nic takové rány nedokáže smazat. pa A.

Tak koukám, že jsme to tady včera obrečely všechny. Moniko, samozřejmě pokračuj ve psaní, jsme tady pro tebe.Jsem si jistá, že až se tvůj manžel vzpamatuje ze šoku, tak si klidně můžete o dalším miminku promluvit. Já samozřejmě nevím, jaký tvůj manžel je a nevím, jak to u vás funguje, ale chlapi obecně jsou v mnohém více citliví než ženský a na všechno potřebují víc času. Tak tomu ten čas dejte,promluv si s lékařem a pak uvidíte. Sama vím, že po ZT jsem chtěla hned a okamžitě další mimčo a přítel byl hodně zdrženlivý a tak jsme to odsunuli. A to se jednalo "jenom" o ZT. Tvoje zkušenost musí být milionkrát horší. Třeba jsem psala blbosti, ale takhle bych to nějak viděla a cítila. Myslím na tebe, drž se.

Moni rozhodně piš piš piš kvůli tomu tady ty stránky přece všechny máme.

Ahojky Moniko, choď sem a piš to co máš na srdíčku. Proto tu přece jsme. Je pravda, že když jsem včera četla tvojí smutnou zprávičku, tak jsem ji pořádně obrečela a v noci se mi nezdáli moc veselé sny, ale budu ráda, když sem přijdeš. Ty teď potřebuješ oporu od nás všech. Spíš my se budeme krotit a tahle diskuse se vrátí k svému původnímu tématu, protože nikdo ti nechce ještě víc ubližovat. Prožila sis toho už dost.
Moc ti držím palečky, ať jsi brzy v pořádku a taky ať se ti podaří přesvědčit manžela. Moc na vás myslím, držte se!

Katko, děkuji. Naspala jsi přesně to, co jsem chtěla napsat i já. Myslím, že teď není vhodná doba a jsou důležitější věci, než řešit takové malicherné spory.