Chrámová kuchyně prospívá tělu a očisťuje ducha

Tato gastronomie, známá jako “chrámová kuchyně“, vyšla z nitra klášterů a nalezla své čestné místo na jídelníčcích restaurací. Je totiž jednoduchá a “dobrá pro zdraví“.

Čtyřiapadesátiletý mnich Čong Mun je jejím přesvědčivým stoupencem již desítky let a propaguje tuto stravu, která podle něho vyživuje tělo i ducha.

 Ve skromném chrámu Sudoksa v Pchjongteku 60 kilometrů jižně od Soulu učí vařit “chrámovou stravu“ tucet žaček, většinou hospodyní. S vyholenou hlavou, kulatým a opáleným obličejem zručně a hbitě krájí okurky a papriky a odkrajuje tenké plátky tofu. Menu, které Čong Mun dnes hospodyňky učí, se skládá z tofu v hruškové omáčce, hub, ředkvičkového kimči a nudlí s chili zeleninovou omáčkou.

“Chrámová kuchyně je tvořena pokrmy chudými na kalorie, které prospívají tělu a očišťují ducha,“ ujišťuje Čong Mun a nařezává tofu, aby lépe nasálo hruškovou omáčku.

Kromě několika málo receptů s mléčnými výrobky jde o převáženě vegetariánskou kuchyni, bez potravin živočišného původu. Hlavními ingrediencemi jsou listová a kořenová zelenina a bylinky.

Nepoužívá se však všechna zelenina: například není povoleno vařit s cibulí, šalotkou, pórkem, pažitkou a česnekem, protože ty podle buddhistické tradice patří k pěti pikantním zeleninám.  “Říká se, že požívané za syrového stavu povzbuzují libido a ve vařeném stavu vyvolávají hněv a chamtivost,“ vysvětluje mnich.

Jižní Korea je třetím největším světovým producentem česneku a v zemi je tato zelenina velmi oblíbená. Zdá se nemyslitelné nepoužít česnek k přípravě tradičního korejského jídla kimči. Avšak Čong Mun je neústupný. Před lety, když studoval žurnalistiku na buddhistické koleji, jej velmi pobouřilo, když zjistil, že se ve chrámových kuchyních používá nejen šalotka a česnek, ale dokonce i umělá dochucovadla.

Rozhodl se vrátit skutečné chrámové kuchyni její výsadní postavení a začal navštěvovat kláštery s nejvýznačnějšími kuchaři, aby sbíral jejich recepty.

Před 20 lety otevřel instituci zasvěcenou kuchyni korejských chrámů a obklopil se mnichy a mniškami sdílejícími jeho názory. Aby propagoval “chrámovou kuchyni“, účastní se četných kulinářských programů v televizi a napsal několik knih, z nichž se ta poslední dočkala již šestého vydání.

Čong Mun soudí, že jeho kuchyně může zaujmout nejen Korejce, ale i cizince, snadněji než tradiční jihokorejská gastronomie, příliš bohatá na sůl a koření.

Třiačtyřicetiletá Čang Pang Sok říká, že jí kursy vedené mnichem umožnily připravovat zdravější pokrmy pro její rodinu.     “Začala jsem doma vařit to, co jsem se tu naučila, zvláště pro mého syna, který trpí kožními alergiemi,“ vysvětluje. Alergie téměř vymizela, ale jejího manžela o výhodách “chrámové kuchyně“ nepřesvědčila.

“Přizpůsobila jsem si trochu recepty, aby mu jídlo chutnalo. Například když vařím tykev v páře, přidám několik krevet, houby, tofu a piniové oříšky,“ říká.

ČTK/AFP