Psychická odolnost neboli Resilience

"Resilience, neboli odolnost, je schopnost člověka vyrovnat se s emočními nároky a ohroženími, které jsou mu během života kladeny," uvedl v tiskové zprávě předseda sekce sociálních psychiatrie odborné společnosti Ondřej Pěč.

Náročné situaci člověk podle něj především potřebuje porozumět, zorientovat se v ní a najít z ní východisko. Potom potřebuje v sobě a svém okolí najít zdroje, aby mohl situaci zvládnout. "A nakonec v sobě také musí najít emoční význam tohoto zvládnutí a přijmout těžkou situaci více jako výzvu než ublížení," vysvětlil.

Vliv na tento druh odolnosti, vnitřní kapacitu pro zvládání stresu, podle něj má genetika, biologie, ale i vztahy, ve kterých člověk vyrůstal. Důraz proto odborníci kladou na prevenci duševních onemocnění, ale i zvyšování odolnosti u lidí, kteří trpí psychickou poruchou a jejich rodin, dětí a mladých ohrožených vznikem duševní choroby nebo třeba zdravotníků.

"Při podpoře resilience je nutná souhra různých léčebných a preventivních přístupů od krizové péče, psychoterapie, komunitní a rehabilitační péče, až po psychofarmakologii," popsal. Pomáhají také zdravé vztahy s rodinou a přáteli, dostatek spánku, fyzická aktivita nebo zdravá strava.

V české populaci přibývá zejména depresivních poruch. "V tuto chvíli hovoříme jen o počtu lidí, kteří se léčili. Pokud bychom do zkoumání zařadili i lidi, kteří se neléčili, tak se nám ukazuje poměrně enormní nárůst počtu lidí trpících duševních poruchou v době pandemie ve srovnání s dobou před ní," uvedl Pěč.

Podobný trend zejména u mladších kategorií a ekonomicky ohrožených skupin sledují vědci i v dalších zemích, objevují a zhoršují se hlavně depresivní a úzkostné poruchy a zvyšuje se riziko sebevražd.

V Česku pokračuje reforma psychiatrické péče, jejíž strategie s podporou norských a evropských fondů byla schválena před deseti lety. "V návaznosti na současnou situaci, kdy přibývá pacientů s úzkostnými a depresivními poruchami, pacientů s reakcemi na stres, je nezbytné hledat a neprodleně začít realizovat systém krizových služeb," uvedla předsedkyně odborné společnosti Simona Papežová. Na ministerstvu zdravotnictví podle ní řeší problematiku meziresortní pracovní skupina, kde má odborná společnost zástupce.

"Již nyní máme ve fakultních nemocnicích u urgentních příjmů vyšší zastoupení psychiatrických sester, psychiatrů, psychologů, kteří poskytují krizovou pomoc pacientům, kteří ji potřebují, například po traumatickém zážitku, který se jich přímo dotýká, či kterého byli svědky," popsala.

Kapacity jsou ale stále nedostatečné. "Potřebujeme navýšit kapacitu u péče pro řešení akutních a krizových psychických stavů, dále pokročit v dosavadní reformě a posílit přesun důrazu v léčbě u dlouhodobých psychotických stavů od nemocnice k péči v komunitě, čímž rovněž uvolníme kapacitu akutní lůžkové péče pro narůstající úzkostné a depresivní psychické poruchy," uvedl k tomu Pěč.

V sousedních zemích, jako je Polsko, Německo či Rakousko, síť služeb pro krizové pacienty existuje. "U nás existují na zdravotně sociálním pomezí pouze tři specializovaná centra pro řešení případů psychické krize: dvě v Praze a jedno v Brně," doplnil.

Odborná společnost podle Papežové vidí jednu z cest v předání kompetencí dalším pracovníkům, například zdravotním a psychiatrickým sestrám nebo zdravotně-sociálním pracovníkům. Nedostatečný je podle Pěče také počet Center duševního zdraví, která se soustředí na dlouhodobou péči. V současné době jich funguje 30, potřeba je jich asi trojnásobek.

Jak můžete sami  podporovat rezilienci a odolnost duševního zdraví pro lepší zvládání stresu a nejistoty? Zde je několik důležitých kroků a tipů, jak na to.

1. Sebepéče jako priorita

Zapomeňte na staré rčení "Pracuj až zemřeš." Je nezbytné, abychom se postarali o své fyzické a duševní zdraví. To zahrnuje pravidelný spánek, vyváženou stravu a pravidelnou fyzickou aktivitu. Samo péči nelze podceňovat, protože když jsme zdraví a silní, jsme schopni lépe zvládat stres a nejistotu.

2. Praxe mindfulness a meditace

Meditace a praxe mindfulness mohou být vynikajícím nástrojem pro zvýšení odolnosti duševního zdraví. Pomáhají nám zůstat přítomní v okamžiku a zvládat stres lépe. Krátké denní meditační cvičení nebo chvíle klidu pro sebe mohou posilovat naši schopnost zvládat nejistotu.

3. Sociální podpora

Nikdo není ostrovem, a mít silnou sociální síť je klíčové pro rezilienci duševního zdraví. Hovořte s přáteli a rodinou, sdílejte své pocity a emoce. Je důležité cítit, že nejste sami a že máte podporu.

4. Učení se z neúspěchů

Naučte se vnímat neúspěchy a chyby jako příležitost k růstu. Každý neúspěch nám může poskytnout cennou lekci a připravit nás na budoucí výzvy.

5. Flexibilita a adaptabilita

Život je plný nejistoty a neplánovaných událostí. Být flexibilní a schopný se adaptovat na nové situace je klíčové pro rezilienci duševního zdraví. Naučte se přijímat změny s otevřenou myslí a hledat nové způsoby řešení problémů.

6. Hledání smyslu a poslání

Mít smysl a poslání v životě může posílit naši odolnost duševního zdraví. Když víme, proč děláme to, co děláme, a cítíme, že to má pro nás a pro svět hodnotu, máme větší motivaci překonávat překážky.

7. Řešení stresu a emočního napětí

Naučte se zvládat stresové situace pomocí různých technik, jako je hluboké dýchání, jóga nebo relaxace. Špatné zvládání stresu může vést k různým duševním problémům, takže je důležité mít k dispozici nástroje pro uvolnění napětí.

8. Pravidelná reflexe a sebehodnocení

Každý den si vezměte chvíli na reflexi. Položte si otázky jako: "Jakým způsobem jsem se dnes vyrovnal s výzvami?" nebo "Co jsem se dnes naučil?". Pravidelná reflexe vám může pomoci lépe porozumět sobě samým a identifikovat oblasti, které potřebují zlepšení.

ČTK/MK