Syndrom dráždivého tračníku
Pro diagnózu je základem anamnéza alespoň 12 týdnů břišních potíží v uplynulém roce. Měly by se vyskytovat alespoň dva z těchto tří příznaků - ústup potíží po defekaci, začátek potíží spojen se změněnou frekvencí stolice, případně se změněnou formou stolice. Mezi podpůrné příznaky patří méně než tři pohyby střeva za týden, více než tři pohyby za den, pocit napětí při pohybech střeva, naléhavé nucení na stolici, pocit neúplného vyprázdnění po defekaci, tvrdá nebo hrudkovitá stolice, řídká nebo vodnatá stolice, hlen ve stolici, pocit plného břicha, nadýmání nebo otékání.
Příznaky syndromu často bývají jen mírné a je možné je zvládnout v primární péči, ale průměrně asi jednu třetinu pacientů je třeba odeslat k odbornému vyšetření gastroenterologem.
Praktický (rodinný) lékař by se měl snažit zjistit, do jaké míry se na potížích mohou podílet somatické a psychické faktory, doporučit základní léčbu příznaků, vyloučit nádorové onemocnění a zbavit pacienta zbytečných obav ze závažného onemocnění. Symptomatická léčba je zaměřena především na zmírnění převažujících potíží - obstipace, průjmů, bolestí v břiše nebo příznaků v horní části trávicího traktu.
Syndrom dráždivého tračníku nemá organický podklad, jedná se o funkční poruchu neohrožující život pacienta. Postihuje ale pracovní i sociální aktivity pacienta a snižuje tak významně kvalitu jeho života.
Na vzniku syndromu dráždivého tračníku se zřejmě podílí mnoho faktorů, např.:
Dietní vlivy: Nízký příjem vlákniny, alergeny v potravě či jiné dietní faktory.
Porušená motilita střev: Mnoho let je za jednu z příčin dráždivého střeva považována porucha pohybové aktivity střevní svaloviny. Hladká svalovina střev má u pacientů tendenci reagovat přemrštěně na nejrůznější stimuly.
Poruchy vnímání: Výzkumy naznačují, že pacienti pociťují bolest při nižším stupni střevního rozepjetí než zdraví jedinci. Symptomy jako borborygmy (škroukání), plynatost a vzedmutí jsou často hlášeny jako významné bez toho, že by přicházely častěji než u jedinců, kteří si na ně nestěžují.
Psychické poruchy: Mnoho studií dokazuje, že strach, deprese a jiné formy psychického stresu se mnohem častěji vyskytují u pacientů s dráždivým tračníkem než u zdravých jedinců.
Abnormální reakce na stres: Více než polovina pacientů s dráždivým tračníkem uvádí, že náporu projevů potíží předchází akutní epizoda stresu a více než polovina zmiňuje, že psychický stres jejich příznaky zhoršuje.
Více informací naleznete zde
Autor: mk
Komentáře
Projekt adresného zvaní na onkologickou prevenci nemá za cíl pokutovat nebo postihovat klienty, kteří nechodí na vyšetření, na která mají nárok. Je ale jak v zájmu samotných klientů, tak i pojišťovny, aby na ně přišli. O žádném postihu za neúčast se neuvažuje, i když podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je pojištěnec dokonce přímo povinen podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám. Tentýž zákon stanovil i možný postih – při opětovném nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 500 Kč...
Více zde: http://www.vzp.cz/otazky-a-odpovedi/otazky-tydne/430/pokuta-za-neucast-na-screeningu
- Odpovědět
Pošli odkaz