Tchyně jsou lepší než jejich pověst
Přesvědčuje o tom reprezentativní anketa, již mezi 1024 německými ženami ve věku od dvaceti do šedesáti let uspořádal na zakázku časopisu Freundin hamburský Institut pro výzkum veřejného mínění Gewis. Dvě třetiny z dotázaných příslušnic tzv. slabšího pohlaví totiž potvrdily, že si s matkou partnera rozumějí velice dobře a vycházejí s ní bez jakýchkoli problémů. Pouze 28 procent uvedlo, že jejich vztah s druhem dokáže tchyně vážně narušit a neumí s ní najít společnou řeč. O dvanáct procent méně dotázaných přiznalo, že jim vyloženě vadí, když se jim babičky pletou do života a snaží se ho organizovat podle vlastních představ.
Většina respondentek (94 procent) od manžela či partnera očekává, že se při vzniklých rozepřích jednoznačně postaví na jejich stranu. Pocit, že v nich tchyně vidí konkurentku, jež jim chce nadobro odlákat syna, má dvanáct procent oslovených. Čtvrtina se domnívá, že nesplnila očekávání manželovy matky, která by pro něj vybrala zcela jinou ženu.
Zdroj: Plus
Komentáře
Už ji beru s přehledem,ale teď se zaměřila na mou snachu a pokračuje to dál.
Mám snachu - zpočátku mě chválila kudy chodila. Po dvou letech se jim narodila dcerka. Bylo samozřejmé, že jsem si vzala týden dovolené a pohlídala holčičku, když snacha musela do nemocnice na pár dní. Tak to šlo, dokud to šlo...když potřebovali, tak jsem pomohla. A to jsem za nimi musela a musím dodnes jet vlakem, cesta mi trvá přes hodinu, než se z bytu dostanu k nim. A zpět totéž. Přijela jsem i tehdy, když bylo potřeba malou vyzvednout ze školky. Pro snachu bylo vždycky všechno málo, její rodiče dělali víc. Mně to postupně bralo chuť i sílu. Snacha mi nikdy v ničem nepomohla, jenom chtěla brát a ne dávat. Problémů začalo přibývat i když jsem jí nikdy do ničeho nemluvila, pro mnohé bych byla tchyně snesitelná. Čas pokročil, došlo u mne ke zhoršení zdravotního stavu, odešla jsem do důchodu a posléze dostala od ortopeda recept na francouzské hole. To vám píši proto, abyste pochopili, že to s mým pohybem už není dobré.. snacha to totiž nechápe. Stále platí, že ona mi s ničím dosud nepomohla. Prý pomáhá svojí mamce, tak ať můj syn pomáhá zase mně. Jedná se o domácí práce, protože i umýt okno je pro mne už nějaký čas problém. Tím nechci, aby mi myla okna, jenom zpřehledňuji situaci. Co mě ale trápí, že jsem ted o prázdninách měla u sebe vnučku týden, chtěla ke mně na prázdniny. Mám jí moc ráda a začínáme si rozumět i jako "holky", tak jsem se přemohla (fyzicky, brala více léků, které mi usnadňují pohyb) a bylo to hezké. Potom jsem ale odpočívala jak to šlo, abych se dostala do své normy. Ta je sice čím dál horší, ale zatím jsem soběstačná. Mladí jeli na dovolenou a když se vrátili, tak snacha řekla, jestli si chci vzít zase vnučku k sobě. Řekla jsem, že to ted nenadá v úvahu, že se necítím dobře. Dobře, ale za pár hodin jsem se dověděla, že vnučce vypráví, že babička jí u sebe nechce! Toto mi dělá už nějakou dobu. Berle mám něco přes rok, ale už předtím jsem problémy měla takové, že jsem měla co dělat, abych zvládla všechno u nás doma, manžel je ještě o dost starší než já a zdr. problémy má také. Začíná to všechno dělat zle i mezi mladými. Můj syn jí už mnohokrát říkal, ať mi nedává dotazy, jestli tady děti chci, protože nejde o to, jestli chci, ale že nemůžu. Jí to ale nevadí, aby mě dál žádala vzít si k nám domů děti. Podotýkám, že prázdninové hlídání mají zajištěno, je totiž učitelka. Doma téměř děti nemá, druhá babička si je bere k sobě často a na dlouhou dobu. Vnučka chodí na nižší stupen základní školy. Chtěla bych se snachy zeptat, proč děti chtěla, když se o ně nechce starat. Takto to totiž působí zase na kamarádky moje, které nechápou, že nevidí, že už prostě nemůžu. Když si potřebuje odpočinout druhá babička, hned by děti chtěla dát k nám. Manžel je proti, takže bojuji i s ním. Jsem tak špatná tchyně? K tomuto příspěvku mě přiměla Jitka, která použila i slova mojí snachy. Kéž bych pro snachu ale neexistovala!! Jsem tu, aby mě trápila, ono mi to jedno totiž není, ale aby všem známým vykládala, jak babička nechce hlídat... to mě přímo drásá. Poraďte mi, vy mladé ženy, snachy, jak to mám už té své říct?? Děkuji.
tak to je mi moc líto, že to u vás došlo tak daleko a že se tak trápíte. Je mi 30 a mám devítiměsíční holčičku. Manžel je stále v zaměstnání, jedni rodiče 250km daleko a druzí rodiče jsou již starší a mají dost starostí sami se sebou - tedy hlavně děda, který se o sebe už moc nepostará a tak ho opečovává babi, které to zabírá mnoho času. Když se malá narodila, neměl manžel jediný den volna (to až teď po devíti měsících). Babičku z Moravy (tchýni - ošklivé slovo)jsem sem kvůli tomu vláčet nechtěla a druhé babičce jsem nechtěla přidělávat starosti. Vše jsem zvládla sama bez problémů a dosud zvládám. Pouze když opravdu není vyhnutí a já potřebuji k lékaři nebo někam na úřad, kde by děcko nevydrželo, slušně někoho poprosím o hlídání na dobu nezbytnou. Několikrát se stalo, že babička nemohla z nějakého důvodu hlídat a i když mi to narušilo plány, nikdy bych to nepojala jako že děcko nechce pohlídat. Manželovi rodiče sem jezdí jednou za měsíc na dva dny a já se vždy snažím, aby s vnučkou zažili jen radost, když už je jim tak vzácná. Až jednou půjde malá do školky nebo školy, opět se budu muset spolehnout sama na sebe a vím, že pomoc rodičů vůbec není samozřejmá. Vyše snacha nejspíš postrádá obyčejnou lidskou slušnost a vcítění se do druhého. Když člověku není dobře a má co dělat sám se sebou, tak to se opravdu nedá překonat jen vůlí. A ještě kdybyste měla hlídat malé dítě? Být Vámi, otevřeně si se snachou promluvím o všem, tak jak to je a co Vás trápí. Hodně štěstí.
Manželka měla tchýni, která jí nenáviděla z důvodů uvedených v článku. Odvedla jí syna a ona mu vybrala daleko lepší. Všechny byly stejně kurvy, protože její nevěsty mi daly hned na prvním rande, což jsem jí vždy s radostí oznámil i s detaily. Neměla se ptát. Když nás už sezdané, vlastní vinou, přistihla při souloži, tak dostala hysterický záchvat a raději už jsem k ní manželku nebral.
Zato já měl tchyni bezvadnou. Až jsem jí podezíral, že mne miluje, přesto, že jsem s ní nic neměl. Byla vdova a bez partnera. Prohlašovala, že na vše si stačí sama a chlapa už nechce. Vždy byla na mé straně. Zažehnala většinu nedorozumněí, hádek a přiznávám, i nevěr. Starala se nám o děti a tak jsme mohli hlavně o výkendech sexuálně vyvádět bez omezení. Jen jedno vadilo hlavně manželce. Chodila nás při tom kontrolovat. Moc diskerétní nebyla, ale říkala, že jí děláme radost a asi jí potřebovala. Tu radost. Rád na ní vzpomínám.
Vzpomínám, jak nás přistihla při souloži se švagrovou, manželkou jejího syna. Nechala nás to dokončit a pak si s námi promluvila. Řekla, že si všimla jak se nám to spolu líbilo, že ví, že to syn nedokáže, ale když se to nebude opakovat, zůstane to mezi námi. Když jsem se jí zeptal proč? Pravila, že nerozbije dvě dobrá manželství, aby se nám musela po rozvodech starat o haranty. No, starala se o ně stejně, ale měla pravdu, že až na ten úlet, jsme měli dobrá manželství a tak to zůstalo.
- Odpovědět
Pošli odkaz