Strach z dětí z minulého manželství

tak když s tou holkou nikdy...mu věř..Cokoli chce, to ti může nakecat. To je teda takový prase, že s takovu holkou vlezl do postele?? Jsi naivní až hrůza.To, jestli ho časem dopíší do rodného listu, rozhoduje soud a ne žadný chlap. Zase lže.A on až bude cálovat alimenty,tak jim zas tak zle nebude.Uvidíš, že ho dá k soudu-pokud to už neudělala.Nemakala, je blbá, nevzdělaná, spala s kde kým a co on? To s ní vlezl do postele a bez ochrany. hele, houpe tě a ty si naivka. Bacha, at to stejné po čase nevykládá jiné o tobě !

otěhotněla proti jeho...tak když s tou holkou nikdy nechodil nic k ní necítil !! a ona byla před tím 6krát na potratu a nechá si dítě s ním tak je to kráva!!!! samozřejmě ho přijmu se vším s jeho zájmy atd atd... ale tady je uplně jiná situace on dítě nevidí nechce ho vidět a v rodnném listě být nechtěl !!! nemusí jí dávat ani korunu!!!!! ona akorát ublížila lidem kolem sebe hlavně jeho rodině !!! i té své holka bude vyrustat bez táty a má vedle sebe jen nezodpovědnou mámu které je 24 let !!! a má to v hlavě vymaštěný! ani na to dítě nemá finance nikdy nebyla pořádně zaměstnaná nemá ani pořádnou školu tak co jednou z toho dítěte vyroste? tím si ale člověk musí projít sám aby to vubec pochopil ....

otěhotněla proti jeho vůli???? Copak ho znásilnila? VŽDYCKY je riziko a JEDINÁ spolehlivá antikoncepce je abstinence. a dále... Když někoho miluješ, přijmeš ho se vším. S jeho zájmy, povahou, zvyky a rodinou.btw, Pokud je to dítě jeho, platit na něj musí. buď přizná otcovství nebo to určí soud. Tak hodní štěstí, až přijde obsílka

Tak si tady tak pročítám vaše příspěvky..já jsem v situaci že mám přítele který s tou holkou nikdy nechodil nic k ní necítil jen si s ní užil párkrát v posteli a děvenka vysadila prášky a proti jeho vuli otěhotněla a dítě si nechala.. poté nechtěl dítě do rodného listu a nemá potřebu to dítě vidět,vychovávat ho prostě nic ... nemá k tomu takový cit jaký by měl mít celkově ho ta situace hrozně mrzí ale bohužel.. i přesto že to dítě nevychovává tak jsem mu domluvila at té malé udělá spoření a spoří jí tam peníze až bude mít ta malá rozum jednou jí ty peníze předá samozřejmě té mámě nedává ani korunu což chápu a jsem za to ráda at se stará když tak hrozně chtěla miminko ...ale nechápu příspěvky typu !!! jste hloupé atd atd... když ho milujete musíte milovat i jeho děti??? a proč bych měla milovat jeho dítě??? jednou budu mít své dítě odnosim si ho a budu milovat své dítě nevidím duvod proč když miluju jeho musim milovat i jeho děti.. to jsou jenom chytré řeči káždá máma miluje hlavně své dítě a né přece cizí ...nerada bych nikoho urazila určitě ty děti mátě rádi ale chtěla bych vidět jak milujete natolik cizí děti ! my jsme se s přítelem domluvili že on dítě vídat nebude a tak nám to vyhovuje !!!

docela chapu vsechny co jsou...Jsi světice, máš můj obdiv a asi velké srdce a tvůj muž musí být hodně dobrý člověk, že ti to stojí za to. Souhlasím s tím, že rozvedený muž s dětma není pro každou. Já měla prvního přítele, byli jsme spolu sedum let a jeho dcera z prvního manželství byla přirozenou součástí našeho vztahu. Když mám ráda člověka, tak se vším, co k němu patří, bylo mi to přirozené. Dneska už spolu nejsme, mám druhého přítele, ale tady už je problém. On děti vidí jako překážku našeho vztahu, jsme spolu půl roku a s dětma nás dosud neseznámil, i když jsem mu řekla, jak to beru já, má s tímto krokem problém a vlastně žije dva životy. Trápí mě to a nevím, zda budu schopná děti přijmout, až on se na to bude cítit. Děti jsou radost, vztah to obohatí a aspoň máte možnost chlapa poznat v roli otce ještě než se jím stane s Vámi. Až budete mít vlastní děti s nějakým kreténem, který se nepostará, po těch Vašich miláčcích, o kterých píšete dneska si jenom postesknete.

Přesně tak, souhlasím, lovte děvenky ve svobodných vodách nebo si pak nestěžujte a smiřte se s tím, že děti jsou jeho a za to, že utekl od rodiny nemohou. Jste trapný husy s tou nenávistí k dětem - i když chápu, že ty děti to dovedou tatíkovi taky osladit, ale divíte se jimL? Představte si sebe v jekich kůži

Ahoj ,mam stejny problem ..prosim holku muzete tady nektera nechat email a vymenime rady?jsem take zoufala, miluji partnera ,ale ma dite..ktere nedokazu prijmout.

docela chapu vsechny co jsou ve vztahu s detmi byvalych manzelstvi. ja jsem vdana s muzem se tremi detmi deti s nami bydli 7 let. myslim ze je to jednodussi pro chlapi kdyz si najdou zenskou s ditetem protoze nevedou domacnost. myslela jsem ze rodina funguje normalne deti u matky jeden tyden a druhy u nas to fungovalo jen jeden rok. matka se odstehovala a porodila dalsi 4 deti. o deti se zajima jen telefonicky uz je ani nevyzvedava (ted uz neni treba je jim 20, 18,23) ale predtim to vubec nedelala. takze jsem se stala ze dne na den takovou matkou kterou deti jakztakz poslechly ale samo ze kdyz jim matka rekla ze jsem k nicemu a ze on je hrozne miluje ale ze je hrozne unavena z tech druhych deti stoji vzdy pri ni. ale zit s ni nechteji zustavaji u nas. jsou tu konflikty financni kdy ja uz bych chtela aby se deti o sebe zacali starat ale muj muz je porad podporuje. rika jim deti ja uz je v dnesni dobre vidim jako dospele. muj muz je velice hodny mam zivot pohodovy kde muzu cestovat mame sve vlastni podnikani, ale porad se potykame s tim problemem s financema. zda se mi ze jsem docela hodne zkousla a porad se to tahne kde matka deti finance nikdy nepodporavala protoze byla porad na materske.tak dik ze jsem si mohla vypsat srce cau

holky holky,jak jste hloupé,nechte tedy muže s dětmi na pokoji,je přece logické,že ty děti jsou tady a budou tady už navždy,jsou to jeho děti a nikdo to nezmění.Opravdu takový nevyzrálý a sobecký telátka by si takový chlapy neměly vůbec hledat Hledejte ve svobodných vodách!! co vám ty jeho děti udělaly?Kdybyste toho chlapa opravdu milovaly,tak milujete i ty jeho děti.Můj přítel neměl moje děti rád,nenechal na nich nit suchou,já to chápu tak,že tedy nemá ani mě rád,protože ony jsou moje součást.A tak mě postavil před volbu...no co myslíte,musel jít do háje,takovej sobec za to nestojí.

Ahoj.Přečetla sem si zejména problém Zuzany Mírové a musím říct že tě naprosto chápu.Já su rozvedená a bezdětná.Našla sem si přítele který má jedno dítě z prvního manželství.Abych byla upřímná je mě z toho zle.Hrozně ta zkutečnost bolí.Jak si psala tvůj manžel tě miluje a udělal by pro tebe první poslední.U mě je to naprosto stejné.Taky su furt ujišťovaná o jeho lásce a tom že su pro něj ta nejdůležitější.Ale mě to nestačí.Už vždycky tady to dítě bude a já a pak eventuelně naše děti nebudeme ti jediní v jeho životě.A to mě hrozně trápí.A nevím co s tím mám dělat.Jak se s tím mám proboha vyrovnat.Je to tak hrozně těžký.Vždycky když jde za dítětem tak to nesu velice těžko a moc se tím trápím.TAk sem chtěla jen tohle.Jak vidím je nás asi dost co máme tyhle starosti.

Jano: chápu, že to všechno s partnerovými dětmi není pro tebe jednoduché, ale on má pravdu, s tím, že má děti jsi do toho šla.Zarazila mě ale tvoje věta -jeho první manželství začalo tak ,že 1.žena o 4roky starší náhodou otěhotněla a pak se tedy vzali a tak ... Náhodou otěhotněla??? To samo?Co se týká svatby, myslím že svatební den je věc těch dvou a svatbu by měli mít takovou, jakou si přejí a na čem se domluví oni dva. Když se oba dohodnou na svatbě pouze se svědky, bude se svědky a rodinná oslava se udělá jindy. Když se dohodnou na svatbě s širokým příbuzenstvem, bude taková. Když se dohodnou na svatbě bez dětí z předchozích manželství, ...A to je právě to, že vy se asi neshodnete na tom, aby tam jeho děti nebyly. Nevím, proč by mu jeho dcery nemohly na svatbě říkat tati, je to snad jejich táta. Jano, je to možná něco obdobného, jako by on nechtěl na svatbě tvoje rodiče a ty bys s tím nesouhlasila. Samozřejmě ani rodiče, ani děti, ani příbuzní atd na svatbě být nemusí, ale oba novomanželé by se na tom měli shodnout.

Ahoj, přečetla jsem si vaše příspěvky a připadalo mi vše jako bych to psala já.Jsem ve stejné situaci, přítel má z bývalého manželství 2 dcery- jedna 13let v péči matky, u nás jednou za 14dní na víkend-to řeším tak, že jsem v práci ,ta druhá 17let je ve střídavé péči-týden u nás , týden s matkou- to je asi to nejhorší co nezvládám.Ale píšu hlavně ohledně jiného dotazu.já jsem svobodná , bezdětná, přítel rozvedený s dětmi a o 13 let starší.Můj vztah k dětem často probíráme a přítel mě chápe a snaží se jak může , o svatbě mluvíme o našich dětech a tak všechno prostě klape, hlavně když jsme teda sami spolu.no a ten hlavní problém, ne že bychom se chtěli v nejbližší době brát, ale už o tom přemýšlím hlavně z toho důvodu, že pro mě to bude poprvé i pro mou celou rodinu, on mi říká že pro něj vlastně taky, protože jeho první manželství začalo tak ,že 1.žena o 4roky starší náhodou otěhotněla a pak se tedy vzali a tak ...Problém pro mě je v tom, že bych si přála aby tam nebyli ty děti na naší svatbě, chci aby to bylo krásné jako poprvé a ne aby tam byly téměř dospělé holky, které mu budou říkat tati.Když jsem to řekla partnerovi tak mi řekl že s tím že má děti jsem do toho vztahu šla , ale v 21letech když jsem se s ním dala dohromady jsem neuvažovala, že to dopadne takhle, ale brala jsem to spíš jako dobrodružství.Já jsem si prostě 100% jistá, že tam ty děti nechci, ani nevidím důvod proč by tam měli být , ale partner ,jeho rodina a myslím i ty děti se na to budou koukat jinak.

Ty dve se zdaji pekne hloupi.

Běžte do řiti s těma módrama, hňupi!

Je mi 28 a deti jeste nemame. Deti si preju moc a myslim, ze na tom jeste letos zacneme pracovat.Vis, ja nemam potrebu se tady rozepisovat o mem soukromem zivote, protoze vim, ze pokud to se mnou ty lide, co to tu ctou, nezazili, nemohou objektivne soudit. Takze ja Te prisla spis podrzet a povzbudit. Ja mam nastesti manzela, s kterym mluvime uplne o vsem, takze nemam potrebu to ventilovat ven.Jeho byvala nam delala ze zivota peklo a proto se podvedome branim kontaktu s jejimi detmi, ne proto, ze bych je nemela rada, ale protoze vim, co jim ona programuje do hlavy a ze je vyuziva jako jeji prodlouzene ruce. A ja uz ji do naseho zivota nechci pustit, mam strach, uz nekolikrat musel nas vztah diky ni projit tezkyma zkouskama. Ale jak rikam, nechci to tady psat a je to daleko slozitejsi, nez to tu pisu. Upozornuju, ze jsem nerozbila manzelstvi. Manzelovi nezakazuju kontakt z detma (ja prece vim, ze jsou jeho - ale bohuzel i jeji), takze je bere ven, kdykoliv se domluvi, ale k nam temer nechodi. Kdo nezazil, co dokaze byvala zena, nepochopi.Mej se moc fajn.

Pro Moniku:Tvůj příspěvek jakoby mi mluvit z duše co se týká pocitů k dceři tvého přítele. Jestli sem ještě chodíš, mohly bychom si psát na e-mail a vyměnit si zkušenosti.Můj e-mail: Marta-Z"seznam.cz

Ahoj L,díky za Tvé rady. Jsem ráda, že smýšlíš podobně jako já. Mám naprosto stejný názor jako Ty.A Ty děti nemáš? A chtěla bys je? Kolik Ti je? A jaké problémy máš s bejvalkou Tvého partnera? Já jsem přišla na to, že díky problémům, které jsem já měla s bejvalkou svého partnera (psala jsem v prvním příspěvku) a díky tomu, že holku štvala proti mě já podvědomě tu dceru nemám ráda, protože je její připomínkou. A taky mám pocit, že by dcera byla nejradši, kdyby on se ke své bývalé vrátil a žil zase s nimi. A za to jí asi podvědomě nemám ráda. Nevím, jestli to dává smysl.

Marto, take jsem si rikala, ze je dost tezke znat vsechny okolnosti z maleho clanku a pak radit. Ale presto si myslim, ze mas velke stesti, ze ta mala divka te ma rada a mate velkou moznost se stat kamaradkami. A bud rada, jelikoz znam pripady, kdy deti prisly a delaly rodicum naschvaly, nebo jejich vlastni matka je poburovala proti nove rodine a delala vselijake problemy. V jinych situacich se i stalo, ze kdyz prisly na navstevu k otcovi, ten zacal tocit cely svet kolem nich a nova manzelka se zacala citit jako kus nabitku, jelikoz ji ignorovali a ona se citila jako by neexistovala.Myslim, ze vsichi zavedeni do teto situace by meli pouzivat logiku a zavest si hranice. Jinaj znam pripady, kdy deti jdou na navstevu jednou tydne a jeden tyden se dela co deti by si praly a pristi tyden se prizpusobi dospelym. Nebo otec ztravi nekolik hodin s detmi a jeho zena si jde delat co ji by bavilo. Jinak ja myslim, ze ty nemas zadnou odporkyni, ale dalsiho cloveka, ktery te muze zboznovat a ty byt jeji pomocnici. Mozna i by davala prednost tobe na pokec a ohledne ruznych rad. A take je velmi mozne, ze az bude starsi bude chtit byt vice mezi svymi kamarady.

Co se tyka moji situace, tak je to jeste trochu jinak. My mame spis problemy s jeho exmanzelkou, ktera to resila pres deti...

Marti, uplne Ti rozumim. Jsem rada, ze jste si to s partnerem vysvetlili. Zaklad je v tom, ze pokud budes o cemkoliv pochybovat, jestli Te udela znovu neco nejistou, je zaklad znovu si sednout s partnerem a znovu to probrat. U nas to tak funguje, protoze jsme s manzelem prisli na to, ze kdyz opakovane probirame ten samy problem, prichazime stale na neco noveho, co nas treba hlodalo, drazdilo a ani jsme si nejak neuvedomovali, co to je. A pri opakovanem vraceni k problemu to vzdycky casem pojmenujem a vzdy neco noveho pochopime. A hlavne vycistime to, co se zacina vznaset ve vzduchu.Nemyslim si, ze jsi pokrytec, myslim si, ze uvazujes spravne. Deti vyrostou a uz na nas nejsou tak zavisle. Stanou se z nich samostatne osoby, ktere zacnou zit sve zivoty. Je to o tom, ze dite i rodic vi, ze tu jeden pro druheho vzdycky je, ale zivoty si ziji svoje osobni. A jestli to nevi, pak je ani nejaky problem v jejich komunikaci (mozna zpusobeny vychovou v rodine). Myslim, ze hodne lidi dost deti podcenuje. Ja jeste nemam deti, ale to neznamena, ze nemuzu takovou situaci objektivne zhodnotit. Naopak, byla jsem 11-ti leta slecna, kdyz se nasi rozvedli a myslim, ze jsem byla normalne myslici tvor. Normalne jsem chapala, ze si nasi rozumi, ale ze muj otec ma problem s alkoholem, ze je to pro rodinu neunose. Chapala jsem, ze to nema nic spolecneho s laskou k nam. Chapala jsem, ze je to pro rodice lepsi jit od sebe a ze to nema nic spolecneho se vztahem k nam. Kdyz si potom mamka nasla pritele a nevedela, jak by mi to rekla, aby mi to neublizilo, tak jsem musela ja ji rict - mami, ja to chapu. A chapala. Chapala jsem vsechno, co se kolem toho delo. A byla jsem rada, ze ma mamku zase nekdo rad. Vedela jsem, ze nase laska je jina, nez ta laska partneru, a vedela jsem, ze moji lasku s mamkou nebo moji lasku s tatkou nemuze nic ohrozit. Spis mi bylo lito tatky, ze je bez partnera a casto jsem za nim chodila, ne proto, ze jsem po tom nejak touzila (i kdyz jsem ho mela -a stale mam- moc rada, ale mela jsem v tom veku svoje zajmy), ale proto, ze jsem mu chtela udelat radost, aby proste nebyl sam.Myslim si, ze pokud bereme deti jako samostatne myslici tvory, tak takovi take budou. A vim, ze takova 12-ti leta holcina je natolik schopna vnimat situaci a pokud neni vylozene sobecka, tak to chape.Dokonce i moje o 6 let mladsi sestra nebrala rozvod nijak tragicky. Proste se s tatou zpocatku vidala vic a pak uz ten jeji zajem samovolne upadal. Chci jen rict, ze tata byl vzdycky dobry tata - takovy ten kamarad, co s nama lezl po ctyrech a my ho drzeli kolem krku, takovej, kterej si s nami sel zahrat benbinton a byl i ten, co se kvuli me naucil moji latku do skoly, aby me to mohl vysvetlit a probrat to se mnou.Dneska jsme dospeli a nedela nam problem, sejit se nekde spolecne a normalne fungovat. Naopak bych rekla, ze mezi nami vladnou lepsi vztahy nez v rodinach bez rozvodu.