Psychický mechanismus truchlení

Další období truchlení je charakterizováno pláčem, zoufalstvím, naříká­ním, tělesným neklidem a někdy i hněvem a hledáním viníka či sebeobviňováním („Neudělal jsem dost, neudělal jsem vše, co jsem mohl"). Toto období trvá řádově dny a je vyčerpávající právě pro sílu prožívaných emocí.

Třetí období prožívání ztráty nejbližšího člověka je čas truchlení a oplaká­vání. Počátek tohoto období je ještě stále plný emocí, časté je subdepresivní ladění, podrážděnost, poruchy spánku, pocity viny, výčitky svědomí atd. Ča­sem se intenzita truchlení snižuje, a to většinou tím snáze, čím více jsou vzpo­mínky na zesnulého sdíleny s druhými a čím méně je pozůstalý osamělý. Toto období oplakávání bývá velmi intenzivní po dobu týdnů až měsíců a do roka polevuje. To, jak rychle se pozůstalý vnitřně odpoutá, často závisí nejen na hloubce vztahu, ale i na jeho schopnosti otevírat se novým zážitkům.

Vyrovnání se a smíření se ztrátou je pro pozůstalé „vykročením dopředu". Tato situace nastává, když v celkové bilanci a vnitřním ladění rozumová stránka převáží nad stránkou emoční.

Zdroj: Laura Janáčková, Petr Weiss - Komunikace ve zdravotnické péči, nakladatelství Portál