Reklama

Krize v rodině

nagual (Út, 13. 4. 2004 - 11:04)

VELKÁ HRA RYTÍŘŮ NAGUALUSvět je takový, jaký je. Je to svět nekonečných variant. Náš život je ale takový, jaký si jej vytvoříme. Sílu na to máme v sobě.Jaroslav PolákSíla člověka je v jeho dětech. Chce, aby se měly lépe, byly zdravé, vzdělané, šťastné a měly ve svém životě dobré cíle a motivace.K tomu, aby byly vzdělané, jsou školy. K tomu, aby byly zdravé, je zdravotnictví. K tomu, aby byly šťastné, jsou životní cíle. Ani jedno z toho není dnes plně funkční.Ale těžko lze něco vytýkat školství, zdravotnictví, či životu samotnému. Při pevné vůli se dnes, alespoň v rámci Střední Evropy, můžete naučit čemukoli chcete, žít naprosto zdravě a vést takový život, jaký si zvolíte. Tak v čem je problém ?Současné děti a teenageři postrádají motivaci. Motivaci se učit, dbát o své zdraví a usilovat o své štěstí. Na slova

Návštěvník (Po, 15. 7. 2002 - 22:07)

Mam dost zavazny problem. Da se rict, ze neni az tak uplne muj, ale urcite bych chtel od nekoho poradit. Tedy - nastinim problem. Je mi teprve 17 let a mam opravdu vaznou znamost,(jsem s ni uz rok a ctyri mesice) je ji 15 let a 9.9. ji bude 16. Ma mamu alkoholicku a opravdu uz neni mozne s ni nijak vyjit. Rodina si s ni take nevi rady a vsechny jen "citove vudira" (prece urcite znate nejaky takovy pripad). Kdyz je opila, tak "jsme na ni vsichni zli, vsichni ji jen ublizujem, dokonce ji mlatime" a kdyz si u nas Linda (moje pritelkyne)nechala jednou klice, tak dokonce nechala vymenit zamky, aby jsme ji nahodou nejeli vykrast, protoze jsme si "urcite zkopirovali klice!". Nejde ani tak o to, ze ma takovehle problemy, jsou spise k smichu, ale to jen z jednoho uhlu pohledu. Ten druhy se jevi uplne jinak! Ona to totiz mysli uplne vazne a zburcuje OPRAVDU CELOU rodinu a prave Linda to nejvice odskace. Ma mladsiho bratra a jeji nevlastni otec, ktery si jeji mamu po jejim porodu vzdal a udelal si s ni jejiho mladsiho bratra je velmi nezkuseny a da se rict, ze je to chudak. Nechce opustit sveho syna a tak ze sebe dela -doslova- pitomce. A mozna ze mu to az tolik nemysli, neni moc zkuseny (je mu teprve 26 a ji je 38). (opravdu to neni mysleno jako urazka, ale kdo by si nechal svoji vyplatu propit svoji zenou, ktera ho jeste bude doma omezovat?!? Me to opravdu neprijde normalni!) Vim, ze si ted rikate, ze jsem ovlivnen, ale moje mama ma s alkoholikama take sve zkusenosti. Muj nevlastni otec, ktery me od 4 do 12ti let vychovaval se stal taky alkoholikem, protoze umrel muj deda (jeho otec). On to proste neunesl a zacal pit. Mama tedy tvrdi, ze jeji mama je na tom o moc hur, nez muj otec, ktery alespon chodi narozdil od Lindiny matky do prace. Sice ji stale strida, ale aspon neco... Lindin bratr je opravdu CHUDAK. Linda totiz jednoduse nechodi domu, kdyz je jeji matka opila a spi u nas. Ano, neni to nejlepsi reseni, ale komu se to ma libit? Jeji otec tedy zacal pit taky a uz to tam vypada jak ve spatnem americkem filmu. Jji bratr treba dva dny za sebou neji, venku neni treba tyden, protoze ho nema kdo odvest do skolky a tak. Tak Linda obcas zajde domu a da mu najist, ale i to je pro ni opravdu neprijemny zazitek. No, nebudu to uz dal protahovat, jen jsem se chtel zeptat - nekde jsme se doslechli, ze je mozne, aby za Lindu nekdo v 16ti letech vzal nekdo starsi 18ti let zodpovednost a nebude muset byt doma do 18ti, protoze to uz asi nevydrzi. Ja to teda urcite nebudu, ale chtel jsem se zeptat, jestli ji muze prevzit treba moje mama. Ona se nabidla. Nemuzu nikde nic o tom najit a opravdu o tom uvazujem! Prosim, odpovidejte na Email.

Návštěvník (Pá, 16. 11. 2001 - 13:11)

Ahoj Bobíku.Velmi pozorně jsem četla tvoje trápení.Je to opravdu problém,nejhorší asi na tom všem je,že tvoje žena s tebou nechce komunikovat a tím to alespoň zkusit nějak řešit.Váš problém je asi trochu složitější a nebo má kořeny už někde v minulosti a ani jeden nevíte kdy se to stalo.Projdi si váš společný život od samého začátku až po ten osudný den.Nebyla chyba už někde dávno.Ani nemusela být tvoje ani její.Mohl se jí dopustit někdo z tvé a nebo její rodiny.Třeba nevhodná poznámka někoho z rodičů,sourozenců,tetiček a pod.To se zadře pod kůži a pak to vypluje v nejméně vhodný okamžik.Vím o čem mluvím,také teď u mě není vše OK.Třeba ti pomůže můj problém něco pochopit.Jsem vdaná 14 let.Vše je na první pohled bez problémů.S mužem se shodneme ve věcech finančních,ohledně dětí,jsme schopni bez problémů spolupracovat při opravách na domě.Dokonce si máme i o čem povídat(máme společné zájmy a oba máme své koníčky),ale když přijde večer marně čekám na přitulení na sebemenší náznak zájmu o mou osobu.Když se přitulím já tak je to pak moc fajn,ale on se nepřitulí nikdy.Když jsem se ho ptala jestli mě už nemá rád,řekl,že má a moc a na dotaz proč mi to teda neřekne sám nebo nedá vědět jinak,mi odpověděl,že se bojí,že nebudu mít náladu a že by byl potom frustrovaný.Přitom i on mě několikrát odmítl protože se mu chtělo spát nebo byl unavený,což se dá pochopit a je třeba to akceptovat.Já ovšem frustrovaná být nesmím,též mě nesmí nic bolet a pokud bolí tak mám víc pracovat a rozhýbat to.Svého muže mám moc ráda a neumím si život bez něho představit,ale též chci dostat trochu lásky,porozumění a citu a ne jen toto neustále dávat.To je můj problém.Teď ještě k tvému postesknutí ohledně vánoc.Nepřijde ti,že to co jsi popsal,totiž celý vánoční úklid,nákupy,stromeček a pod by sem mohla napsat když ne každá tak každá druhá žena?Přeji ti abyste s manželkou vyřešili problém ke spokojenosti vás obou a hlavně myslete na syna.Připomeň ji jeji i svoji nebo lépe společnou odpovědnost za jeho další vývoj a život a hlavně budoucnost.

Návštěvník (Čt, 3. 5. 2001 - 18:05)

Pro Simonu M. MOc děkuji za názor a přispění do mozaiky pocitů, které si teď utvářím.....

Návštěvník (Čt, 3. 5. 2001 - 09:05)

Milý Bobíku, hltavě jsem přečetla tvoje trápení. Fakt chápu, že to vůbec není lehká situace. Na druhou stranu je škoda, že neznáme názor tvé ženy. Faktem je, že manželství tvoří oba - jak muž tak i žena. A to nejen fyzicky. V poslední době čtu spoustu podobných příběhů, kdy práce a časové zaneprázdnění způsobí, že se dva lidé, kteří se měli kdysi moc rádi, sobě odcizují, ztrácejí jeden ke druhému cestu... Nebylo to u vás taky tak? Nezačalo to možná tím, že jsi byl stále pryč, na ženu neměl čas, nevěnoval jí POZORNOST, nehladil jí, nedával jí najevo lásku, ale chtěl JEN sex??? Možná sis jen bral a tak málo dával... Když žena necítí doma uznání a pozronost (podobně je to myslím i s muži), začne ho vyhledávat jinde. Tvá žena zřejmě našla to, co potřebovala v prestižní práci a v kolektivu, ve kterém tráví většinu svého dne. Dovedu se vžít do její situace, kdy má najednou pocit, že něco zameškala, navíc ti mladí lidé kolem jí možná, jak píšeš taky hecují... Já třeba když byla na škole a hlavně na kolejích, byla taky úplně jiná, taky dost "free", ale dnes žiji s přítelem velmi spořádaně, klidně, bez večírků, bez flámů... A nemám nějaké extrémní pocity, že by mi něco scházelo, něco bez čeho nemůžu žít... Prostě každý jsme v každé době a hlavně v každé společnosti jiný... Když se vžiji do tvé situace, chápu, že bys chtěl ještě všechno zachránit. Bohužel, teď je potřeba opravdu tvá veliká disciplína. Nech svou ženu, ať užívá, jak uzná za vhodné. Když to promyslíš, uznej, jak bys jí chtěl zakázat žít tak, jak se ona sama rozhodla??? Někam bys ji zavřel, abys ji mohl kontrolovat, být s ní? Chápu, je to hrozně, hrozně a hrozně moc těžké, ale ty teď musíš ustoupit do pozadí, protože jinak se jí úplně zprotivíš! Ano, máš strach, že jí někdo využije jen pro sex, ale na druhou stranu, ty jí to nevymluvíš, to musí pochopit sama! Možná právě tehdy si uvědomí, co má v tobě... Ale možná taky ne. Neznám vás, takže nevím, co prožíváte. Můžeš jí dát najevo, že tu jsi kdykoliv, kdy tě bude potřebovat, ale to ostatní nech na ní. Nakonec - podívej se na to z té horší stránky, počítej s ní, a když se náhodou uskuteční ta lepší varianta, budeš potěšený a ne zklamaný. Nejhorší by bylo, kdybyste se rozvedli. Ale stejně tak těžké, ne-li těžší by bylo, kdybyste se k sobě vrátili, protože byste museli obnovit vztah, který je už hodně pošramocený. Je mnohem těžší podle mého názoru "slepit" rozbitý vztah než navázat nový. Ty bys musel respektovat svou ženu v její práci, v tom, jak se pro tebe změnila... a pak taky i ona tebe. Dokázali byste to ještě vůbec?

Návštěvník (St, 2. 5. 2001 - 18:05)

Ahoj všichni,jsem 8 let ženatý a mám tříletého syna. Zhruba před měsícem vyvrcholila v mém manželství vleklejší krize, která nevznikla z žádného násilí nebo nevěry. Jedná se spíš o soubor mnoha nedorozuměmí, nepochopení lhostejnosti a jiných špatných vlastností. Zkrátka a dobře v březnu jsem na 14 dní odjel do lázní a po návratu mi manželka oznámila, že ty dva týdny byly pro ni velice skvělé, nechyběl jsem ji a že bych se jako mohl opět někam odstěhovat. Že ke mně již nic necítí a nechce v našem vzhatu pokračovat (prý už nemá sílu a nikdy to nebude lepší). Toto pro mne docela kruté oznámení bylo vyvrcholením několika dílčích menších krizí v posledních dvou letech, kdy jsme to vždy nějak přešli a neřešili (žena tvrdila:nech to vyhnít). Uplynulé dva roky nebyly nijak lehké. Manželka na mateřské, navíc dálkově studovala vysokou školu. Já jsem chodil do dvou zaměstnání (dodnes chodím), z nichž ani jedno nezná víkendy (kombinace hasič-moderátor rádia). Začalo mě to nějak šrotovat, býval jsem přetažený, nervozní, protože k tomu jsem se ještě věnoval dítěti. nemám žádné kamarády, nechodím na pivo, byl jsem vždy s rodinou. Pokud manželka chtěla jít cvičit, nebo se bavit s přáteli, měla vždy možnost. Bohužel jsem v tom shonu nějak zapomněl dávat najevo fyzickou náklonost (hlazení, dotek, atd) vyžadoval jsem pouze sex. To byla asi první chyba. Sexu ubývalo, ale ještě to nebylo tak hrozné. Obrat nastal, když manželka(je jí také 30 let) nastoupila po mateřské vloni v listopadu opět do zaměstnání. Tím, že vystudovala vysokou školu, získala velmi dobře placené místo v automobilce ( jsme z MB). Bohužel dobře zaplacené, ale i velice časově náročné. takže chodila do práce ráno v 7.00, vracela se večer v 18.00. Dítě nám ještě do školky nevzali, takže jsem se o jeho hlídání staral já a tchýně. Znamenalo to, že jsem přišel ráno se služby, převzal syna, udělal mu program na den, uvařil, doma uklidil, v 15.30 hp předal babičce a od 16 do 20 jsem měl frekvenci v rádiu. To vše v čase předvánočním. Manželka chodila domů hotová a jen spala, nebo byla nepříjemná. domácnost šla jaksi mimo ni. Tady jsem udělal druhou chybu - vzal jsem domácnost pouze na sebe a ve chvílích zoufalství vyhrožoval (ach bože proč?), že se odstěhuju, když se nic nezmění. Nemyslel jsem to však vážně. Celé vánoce (úklid stromek, výzdoba, jídlo atd.) jsem odtáhl úplně sám + hlídání syna. manželka jen chodila do práce a spala. Hrozně mi to vadilo, takže svátky nic moc. navíc toho na mě bylo velice moc. Za leden až březen jsme se milovali asi tak 3x a spíš jsme se jen potkávali, komunikace probíhala na bázi narážek. Vše tedy vyvrcholilo začátkem dubna po těch lázních. nejdřív jsem to nebral vážně a nikam jsem se nestěhoval. Žena mi však stále dávala velice důrazně najevo, jak jí v bytě vadím. A´t prý se odstěhuju, že chce být sama, mít klid, ať si někoho najdu, kdo mě bude mít rád, že ona už prý to není. Že si chce zkusit, jestli po tu dobu, co budu pryč, se to změní a bude se jí po mě stýskat. zatím prý můžeme být pouze kamarádi, ale ne manželé. tak jsem se odstěhoval na naši rozestavěnou chalupu bez vody, topení atd. věřím, že se jí začně stýskat, ale bojím se že ne. nechce o tom mluvit, nemám se připomínat, telefonovat a naděje na udobření je prý malá. Život prý začíná ve třiceti a ona si ho nechce zkazit. Já ji mám (zatím) nadále rád, ale böjím se, aby se to díky ní taky nezměnilo. Navíc máme krásného syna. Manželka nekomunikuje ani se svojí matkou. Maslím, že na ni má vliv mladý, prestižní a velice free pracovní kolektiv, kde se to hemží svobodnými 20ti letými děvčaty a pány a Martina se snaží asi něco dohnat. Chce "razit" na akce (s holkama do Prahy) a tak podobně. Navíc používá velice pubertální slovník - nikdy neříkala "nejsi in" nebo "chlastáme". Prostě ji nepoznávám. myslím, že ona sama neví co chce a že jí to přejde. Když apeluju na její cit k synovi, říká, že teď musí myslet především na sebe a že si nezkazí ve třiceti život. O rozvodu zatím nemluví. Prý tomu chce dát čas. Jenže já se bojím, že to nevydržím a něco pokazím( stále mám chuť jí vidět, mluvit o té krizi, nebo alespoň telefonovat), ale tím to prý ještě zhorším. navštívil jsem manželskou poradnu, Martina tam zatím nechce. Mám jí opravdu dát čas a volnost? Ať si několik týdnu dělá co chce? s dítětem mi nedělá problémy, ale vidím ho tak 3x týdně a neusínáme spolu. Všichni mi radí, ať jí dám chvíli klid a nepřipomínám se. Já mám ale strach, aby se neupoutala na někoho, kdo ji vyslechne a "pochopí" jen proto, aby jí dostal do poslele a pak ji odkopne. Poraďte co mám dělat, prosil bych především ženy, potřebuji znát ženský pohled na řešení těchto situací, Tím, že se mnou manželka nekomunikuje, neznám pohled z druhé strany. Nechci ji ztratit, ale bojím se taky, že pokud bude i nadále stejná, zoškliví se mi. Pište sem, nebo na uvedený e-mail. Dík, zoufalý Bobík.

Návštěvník (St, 23. 8. 2000 - 14:08)

Mil&;225; Simono,tak&;233; jsem si v &;382;ivot&;283; pro&;353;la "peklem" a v&;283;&;345; mi, v&;353;e, ale v&;353;e se d&;225; &;345;e&;353;it. Tato forma komunikace Ti umo&;382;&;328;uje zcela utajit Tvou identitu, tak klidn&;283; v&;353;e m&;367;&;382;e&;353; napsat a jist&;283; se zde najdou lid&;233;, kte&;345;&;237; Ti sv&;253;m n&;225;zorem t&;345;eba pomohou, by&;357; jen zm&;237;rnit bolest, nebo Ti nap&;237;&;353;&;237; i sv&;233; zku&;353;enosti. M&;283;j se hezky a napi&;353;, co t&;283; tr&;225;p&;237;.Jana

Návštěvník (Po, 21. 8. 2000 - 20:08)

Tomasi, dekuji za radu. Martina

Tomas Jukl (Po, 21. 8. 2000 - 00:08)

Brzo uvedeme funkci "tisknout"...Prozat&;237;m si text ozna&;269;te prav&;253;m tla&;269;&;237;tkem my&;353;i a nechte vytisknout "v&;253;b&;283;r".

Návštěvník (Ne, 20. 8. 2000 - 21:08)

Rada bych vedela jestli je mozne si clanky,uvedene na doktorka.cz,vytisknout. Potrebuju vytisknout pouze text a to se mi stale nevede. Tisknou se i barevne obrazky, ktere mi "zerou" spoustu barvy. Moc dekuji Martina

Doktorka.cz (Út, 15. 8. 2000 - 21:08)

M&;367;&;382;ete vyzkou&;353;et diskusn&;237; kluby na www.rodina.cz nebo se sv&;283;&;345;it se sv&;253;m probl&;233;mem i v tomto chatu. Mysl&;237;m, &;382;e ho nav&;353;t&;283;vuje plno lid&;237;, kte&;345;&;237; by se v&;225;m sna&;382;ili poradit.

Návštěvník (Út, 15. 8. 2000 - 16:08)

Mám velké neřešitelné problémy v rodinných vztazích, prosím poraďte podobnou diskuzi jako je tato týkající se mezilidských vztahů a krizí v rodině. Existuje na internetu nějaká taková stránka řešící tyto problémy? Děkuji Simona

Reklama

Přidat komentář