Můj bratr, má švagrová a její matka

evo,nic ve zlem,jiste prozivas mnoho blbych pocitu.Ale,proboha proc si to vse tolik beres?!Kdyby kazdy vse bral tak vazne,tak jsme vsichni na psychiatrii!!Prestan se babrat v minulosti a dej prednost tomu,co je a bude.Bohuzel Ti neni nic do toho,co jini lide delaji.Ani do toho,s kym a jak Tvuj bratr zije!!Soustred se na vlastni zivot a druhym lidem dej klid a pokoj.Nemyslim to zle!

Co mi na tom vadí? Vadí mi to z morálního pohledu. Hlavní problém od kterého se vše odvíjí a který vždy vyvstane: Martinova tchyně

A co te na tom vlastne pali? Jak zachazi bracha a jeho zena s mamkou? Jak se chovaji k tobe? Ze mel deda nekolik zenskejch? Ze o tom vi tvoje mala neter? Ze se nechovaji tak, jak by ses chovala ty? Co na to vase mamka? Jak vychazis s Marcelou ty?
Tyhle situace jsou komplikovany. Ja mam taky rozvedeny rodice; rozvedli se pred 20 lety, kazdy uz ma noveho partnera, ale porad na sebe nevrazi - v podstate bezduvodne. A nic s tim nenadelam.

Pavlíno, děkuji za odpověď. Proč je to jako z argentinské telenovely? Tak zamotané, či tak primitivní nebo jsem to napsala moc obsáhle??
Brácha je ženatý už 7 let. U Marcely a její matky rok před svatbou bydlel a když v té době někdy přijeli k nám, často se u nás objevil jeho táta, nebo alespoň volal. To už dávno bydlel ve svém domku. Zřejmě mu vadilo, že Martin jezdí domů. Bylo to tak, jako to bývá, když se rodiče rozejdou a jeden z nich tahá dítě k sobě. Získával Martina na svou stranu, a to co nezmohl sám, pomohla Marcela a Martinova tchyně. Jenže tehdy bylo Martinovi už 23 let. To není tak málo, aby nevěděl, jak to je.
Nevím, jestli Marcele na naší mamce něco nesedlo. Marcela už přišla s tím, co jí napovídal Martinův otec, vždyť k nim chodil léta. A že to asi nebylo nic pěkného, když od mámy odešel.
S Martinem jsem o tom mluvila málo. Ono to nejde. A když bych něco řekla, je okamžitě na Marcely straně. A navíc si na mne troufne víc než na mamku. Vůbec nevím, jak se s Marcelou poznaly, jestli to jeho táta domluvil, jestli ho k nim zavedl. Když jsem na to nedávno narazila, okamžitě to odrazil. Když jsem mu po svatbě celá zkoprnělá říkala, že Marcela oslovuje jeho tátu Franto, odpověděl mi, že neví, co mi na to má říct. A když jsem se rozčilovala kvůli tomu, že jeho táta má asi 5. ženskou a malá Kačka o všem ví, řekl mi brácha, že takových mužských je víc a že nebude Kačence vysvětlovat, že má někde dědu. No, dnes už tam dědu nemá, zemřel, ale

Evo, to je jak z argentinske telenovely :-) Promin, vim, ze te to trapi. Je to bohuzel na brachovi, aby se za mamu postavil. Tezko rict, proc tvoje svagrova preferuje tchanovu druzku misto pokrevni tchyne - treba ji nekde neco nesedlo. To je tezko rict. Mluvili jste o tom s brachou?

Prosím o radu či alespoň názor na situaci, kterou mám ve svém životě. Někdy si říkám, že to snad nemůže být ani možné. V mých 4 letech se můj táta s mamkou rozvedl a založil brzy novou rodinu. Maminka zůstala se mnou sama. Později, když mi bylo 7 let, se maminka znovu provdala, vzala si též rozvedeného muže, který měl v prvním manželství dvě holky, které zůstaly v péči jeho bývalé ženy. Měla jsem tedy nevlastního tátu, za rok a půl se narodil Martin, můj bratr (polonevlastní