Je mi 30 a žiji s rodiči

děti nemáme, a právě jde...Vždy´t bys mohl jít na mateřskou a rodičovskou ty, ne?

děti nemáme, a právě jde o to, že kdybychom měli hypotéku, tak v době, kdy by byla partnerka na rodičovské, tak by to bylo asi "nebezpečné" s tím, že nemám stálou smlouvu a víte, jak je to s prací (ona vš, já sš).

Ahojte, potřeboval bych...Já bych ti, kamaráde, naprosto vážně poradil, abys nechal věci tak, jak sou.

Jestliže spolu takzvaně chodíte 10 let, což je v dnešní době samo vo sobě zázrak, tak spolu chod'te vesele dál. Ale nic dalšího prosim tě nepodnikejte.

Když se do něčeho pustíš, zjistíš, že to je mnohem horší, než to bylo těch dosavadních 10 let. A že to zjistíš, na to vem jed. Potom se tady budeš svěřovat znova a zase chtít, aby ti někdo poradil.

Neni nutný si vyrábět problémy - což je to, co ty se asi chystáš udělat. Problémy si člověka najdou samy.

Ahojte, potřeboval bych...Jo, a co to, že ses nezmínil vo dětech, he he.

Ahojte, potřeboval bych...A to eště nevíš, že fotr tvojí přítelkyně tvoji přítelkyni vydědil za to, že je na něj hnusná a nebaví se s nim, a tudíž byste při tý případný hypotéce nemohli ručit ani barákem jejích rodičů.

Taky je možnost, že se rozejdete, jinak řečeno se na sebe vzájemně vyserete. V tom případě bys už neměl co řešit.

Za tydle názory děkovat nemusíš, he he.

Ahojte, potřeboval bych...To je těžko radit. Nemáte dost peněz, hypotéku si vzít nechcete, ale vlastní bydlení chcete. Nemá to řešení. Být vámi bych šla do té hypotéky. nejdřív bych ale pohledala jinou práci než tu, co máte. Pokud nemáte vzdělání - doplnit vzdělání. Píšete, že vaše přítelkyně bere 30 tisíc a v dohledné době bude brát 40 tisíc, a´t si vezme hypotéku sama na sebe. To je jediné, co ve vašem případě lze poradit. Nebo si kupte někde na zapadlé vísce starý barák za tolik peněz, kolik máte ( určitě neutratíte všecko, co vyděláte) a postupně ho opravujte. Chce to ovšem mít dvě auta na dojíždění do práce a nervy jako špagáty na to, žít x let v permanentně rozbouchaném baráku.

Ahojte, potřeboval bych trochu "radu". Jde o bydlení. Sepíšu to co nejstručněji. Mně bude 30, přítelkyni 29,já mám práci přes rok ale pouze 3měsíční smlouvy (pořád mi dávají jen na 3 měsíce) u jedné fabriky. Přítelkyně vydělává dost (přes 30t čistého) a v horizontu cca 3-4 let se to ještě zvýší o cca 10t. (já jen kolem 14t čistého). Oba žijeme ještě u rodičů. Je nejvyšší čas začít spolu žít atp. (jsme spolu přes 10 let). Jenže ani jeden nemáme ještě dostatek financí na stavbu baráku a do hypotéky se nám spíš nechce (se zadlužit na celý život). JE tu věc, že přítelkyně uvažuje o tom, že bychom si přestavili vrch v baráku jejich rodičů, jenže já s tím nesouhlasím (už z toho důvodu, že její otec je děsný, a tím myslím opravdu hrozný člověk, který už je v důchodu(zdravotní problém) a je nesnesitelný, hádavý, nepřející atd. Její matka je celkem v pohodě ale je už z otce max. zdeptaná. Přítelkyně je na otce hrubá a skoro se s ním nebaví - nedivím se jí, s jejím otcem nikdo nevychází.) A já rozhodně nechci bydlet s jejími rodiči, protože bych ho asi musel zabít. (nepomůže ani když si to bydlení oddělíme (což tak chce udělat přítelkyně) a uděláme oddělený vchod atp. - četl jsem mnoho názorů a slyšel mnoho případů, kdy to prostě nejde ani s rodiči, kteří jsou super, ne tak s těmato). Jenže co máme dělat? Přítelknyně ani já nechce jít do hypo, protože já nemám stálou práci (3 měsíční cyklování smlouvy dpp). A dávat nájem a energie za byt je zase vyhazování peněz a nic z toho nebudem mít. Jak byste to řešili vy? Díky za názory

nausnicky nosim uz od dectvi. jsem klluk.

Nezáviď lidem slušně...jestli jsou ty děti vychované k podobě svých rodičů,tak není co by se dalo závidět.

"Já osobně jsem...Taky nevím,proč se schováváš za Roba.
Je to jednoduché,kdybys trochu namáhala mozkové buňky.Nebo se zeptala a nevyvozovala mylné závěry.Přispět se dá nejen šetřením,dcera prostě neutrácela za drahý nájem,mohla se víc věnovat zaměstnání a zvyšovat si vzdělání.
Pro "taky já".Ze zetěm vycházíme velmi dobře,stejně jako dcera s jeho rodiči.
Znovu jsem se koukla na první zmínku o zeťovi a jedovatý podtext jsem cítila.Věta "Spíš by mě zajímalo, jak společné bydlení snášel zeťák" mi v celkovém kontextu moc přátelská nepřipadá.Ale to je věc názoru a nestojí za to se o to dohadovat.
Robe děkuju,mám na Terku podobný názor.

"Já osobně jsem...Proč používáš můj nick?

Jsem už 6ti násobná...Jste hloupá. Na ten váš výplod se nedá reagovat jinak.

Já bych jí tak seřvala,...Milá Terko,věřím že bys kolegyni seřvala,ale to by bylo tak všechno.Nadřízeného jsme neměly.Nevím,kde jsi si vydedukovala,že jsem dceři šetřila na bydlení a musela se omezovat.Naopak jsem psala,že společné bydlení bylo pro obě přínosem-a to ve všech směrech.Ani nevím,ze kterého prstu jsi si vycucala,že by moje dcera byla špatně vychovaná,nebo jak to bylo,nebo nebylo s mým zetěm.Snažíš se číst něco mezi řádky a děláš to naprosto špatně.Přesvědčovat tě ale nebudu,tvůj názor mi za nějaké vysvětlování nestojí.Ale nedivím se,že ti vadí,když někdo vychází se svými blízkými,ty to asi neznáš.

Možná kdybys psala pod...Pod jakým nickem píšu ti může být ukradené,ale byl reakcí na Tak,která taky použila jako nick začátek své věty.
S mojí rodinou jsi se nestrefila ani v jediném bodě,zklamu tě.Život je někdy opravdu trochu složitější,než si takoví jako ty dovedou představit.Ale vidím,že tě dovede rozhodit,když spolu lidi vycházejí slušně bez toho,aby do sebe ryli a házeli si klacky pod nohy.Chvíli jsem si myslela,že se pod tvým nickem skrývá ta moje kolegyně,ta taky hned všechno věděla a všude byla dvakrát.Ale i když byla dost hloupá,přece jen byla sofistikovanější než ty,neútočila tak primitivně.Rob má pravdu,že jsi to přepískla.
A ještě poslední věc.Je mi jedno,když se na zetě někdo zeptá slušně.Ale otázka formulovaná s jasným podtextem zla a jedovatosti mi vadí.Přesto jsem odpověděla a na rozdíl od tebe slušně.Zato tvoje reakce opět nezklamala,navíc tvoje dedukce je sice sebejistá,ale naprosto mylná.

Terko, proč by se dcerka neměla vydařit? Jseš normální? A každý rodič se snaží pomoct svému dítěti. Teda kromě tebe. Ale pochybuji, že ty jsi rodič.

Možná kdybys psala pod...Tak to jsi dost přehnal/a ne? A jak by se teda dala ta kolegyně zvládnout ty siláku?

Kdybys hned od počátku...To nebyla stížnost,ale popis situace.Kolegyně radila každému,bez vyzvání a
poslání do háje nepomohlo nikomu.Nemohla si pomoci a rady dávala na potkání,vrchol její snahy byl,když dávala rozumy známé imunoložce-alergoložce (myslím tím kapacitě),jak by si měla léčit svoje alergie.Rady dávala naprosto každému,jen pro potřebu je dávat a nezastavilo jí naprosto nic.Pom poslání do háje přestala na minutku a pak spustila zas.
Hypotéky normální sice jsou,ale statistiky ti řeknou,kolik lidí už kvůli nim právě zde,kde jsou nepoměry mezi příjmy a výdaji veliké,přišlo k exekuci.
Do toho co říkal můj skvělý zet ti sice nic není,ale tvojí zvědavost můžu uspokojit.Když přišel na scénu a s dcerou se vzali,přestěhovali se.Chtěli ale být blízko,tak to trvalo,ale povedlo se.Takže společné bydlení nebylo,nicméně bez problémů jsme obě rodiny podle potšeby vzájemně přespávaly,někdy i delší dobu.A velkou část dovolených taky trávíme spolu,rádi a opět bez problémů.

Někdy ano, někdy ve...to už je ale jiný příběh,jak píše Kipling.
Mě vadila tvá reakce na příspěvek . ,která píše o tom ,že je spokojená s bydlením u rodičů.Automaticky píšeš o tom,že je sobecká,že se k nim nacpala a ty bys jí hodně rychle hnala.
Jinak byty dostupné nejsou tak snadno.K samostatnému bydlení člověk potřebuje mít dostatečný příjem-buď na drahý podnájem,nebo na dlouhodobé /cca 30let/ splácení hypotéky.Každý na to nemá,kromě toho za 30 let se může stát tolik různých věcí,že obdivuju ty,kteří si na tak dlouhodobý závazek vůbec troufnou.Já osobně jsem ráda,že jsem mohla tím,že dcera s dítětem bydlela nějaké roky se mnou,přispět k tomu,že te´d bydlí velmi dobře.Celé ty roky jsem měla ale na talíři rozumy mojí kolegyně.Dcera,která byla nějakou dobu z těch společných let na mateřské by si měla okamžitě pořídit vlastní byt,možností je přece tolik.... .To,že společné bydlení bylo přínosem pro všechny zúčastněné bylo podružné.Rozumy o tom,co bychom měly dělat dávala kolegyně k dobru prakticky denně.Takže taky zkušenost a i když opačná,tak stejně negativní.V současné době bydlí dcera kousek odsud v krásném vlastním bytě.A to i díky tomu,že jsme bydlely cca 8let pohromadě.Ovšem ke spojenosti mojí,dcery a vnuka.Jediný komu to vadilo,byla ta moje kolegyně,které to mohlo být naprosto ukradené.
Je možné že taky budu mít hrubky-ze stejných důvodů :-)

a omlouvám se, v záchvatu emocí jsem napsala hrubky:-)

Někdy ano, někdy ve vyjímečném případě to vyhovuje a nebo je nutné. Já psala o lidech-mladých, co se často bezdůvodně rodičům cpou do domácnosti. Podívám se kolem sebe a vidím jich dost. Přitom rodiče spokojení nejsou, mladí možnost mají..jenže raději škudlí peníze na dovolené atp..O Praze jsem psala jinde, že naopak by lidi měli víc bydlet spolu-ti sociálně slabší. Když si tu stále stěžují,jak jsou drahé byty a dříve prý bylo lépe.Bylo, protože mladí samostatné byty dlouho nedostávali a náklady se dělili. S tím souhlasím:-) ! Já jsem jen naštvaná na "mamánky" a dělají to dnes z vypočítavosti. Věř,že opravdu znám dost takových výžirků, co rodiče vydírají přes jejich lásku..Vlastně se tu dohaduji o někom jiném..Jenže si toho přečti zpětně víc, ony "dětičky" dospělé jsou často vyčůránci. My když zůstali sami, začali jsme si užívat všeho.Člověk už má rozum,nezadlužuje se kvůli dovolené v tramtárii,ale užívat umí. Naši sousedé/bývalý/ stejného věku měly dceru, o jako tu píši.Nakonec utekli z vlastního bytu na polorozpadlou chaloupku.Dcera je majetná a nestydí se...Takové mladé nesnáším.