Křesťanství
Přestože se Ježíš považoval za naplnění židovského Starého zákona, odmítl židovské očekávání nacionalistického mesiáše. Místo toho přišel na zem jakožto Syn Boží, mesiáš, jenž může odpouštět hříchy a bude vystupovat jako konečný soudce na konci času.
Ježíš předložil "novou smlouvu", která zdůrazňovala, že ti, kdo v něj věří (a prostřednictvím něj v Otce), budou zachráněni před smrti.
Evangelia zaznamenávají tuto "dobrou zprávu", že Ježíš, který byl plně člověkem a plně Bohem, zemřel na kříži, aby odčinil hříchy svého lidu. Po své smrtí a pohřbení byl Ježíš vzkříšen a zjevil se mnoha svým stoupencům. Po svém pobytu na této zemi se Ježíš vrátil k Otci.
V životě jeho stoupenců se teď aktivně projevuje Duch svatý (třetí část Trojíce, jež tvrdí, že je jeden Bůh ve třech osobách: Otec, Syn a Duch svatý). Víra v Ježíše Krista křesťany ujišťuje, že jejich hříchy jsou odpuštěny, a slibuje jim věčný život v nebi.
Křesťanství se vyznačuje požadavkem, aby se věřící změnili a dodržovali přísné mravní poselství, které zdůrazňuje milovat nepřátele, konat dobro vůči lidem, kteří člověku ubližují, a chovat se k bližním tak, jak si člověk přeje, aby se ostatní chovali k němu.
Křesťanská etika vyžaduje, aby věřící soucítili se slabými, nemocnými a nesvobodnými. Od učedníků, kteří z lásky k Bohu chtějí plnit jeho vůli, se očekávají dobré skutky zde na zemi. Přesto nikdo nedosáhne dokonalosti a musí najít odpuštění a věčnou spásu skrze víru v Ježíše Krista.
Zdroj: G. Kenneth West - Dobrodružství psychického vývoje - Kapitoly z vývojové psychologie, nakladatelství Portál
Komentáře
dakujem Ti za dobre pobavenie - skvely vtip.
Po celém světě během staletí bylo mnoho napsáno o náboženství, jeho významu, platnosti a přínosu pro lidstvo. Zvláště na Západě bylo popsáno hodně papíru spekulacemi o povaze a historickém pozadí hlavní postavy západních náboženství, Ježíše Krista. Mnoho lidí se pokoušelo vypátrat Ježíšovu totožnost a vytvořit životopisnou črtu, která buď podpírala víru nebo odhalovala lidštější stránky tohoto bohočlověka, které jej k nám přibližují. Je zřejmé, uvážíme-li strávený čas a energii na toto téma, že křesťanství a jeho legendární zakladatel hrají velmi důležitou roli pro západní myšlení a kulturu. Navzdory velkému množství této literatury, která je nepřetržitě vydávána, veřejnost jako celek má vážné mezery ve formálním a širokém vzdělání, pokud jde o náboženství a mytologii a většina jedinců je v této oblasti zcela neinformovaná. Co se týče například křesťanství, mnoho lidí je ve většině škol a církví učeno, že Ježíš Kristus byl skutečnou historickou postavou a že jediný rozpor o jeho osobě spočívá v tom, že někteří lidé ho přijímají jako Syna Božího a mesiáše, kdežto druzí nikoli. Avšak zatímco zuří tato debata, je dnes zcela evidentní, že tento spor není vůbec důležitý. Pro většinovou populaci se může zdát být šokující, že vytrvalý a hluboký rozpor v této věci je o to, zda osoba jménem Ježíš Kristus skutečně existovala.
Ačkoli tato debata nemusí být z publikací, běžně dostupných v lidových knihkupectvích, zřejmá, když se na tento problém podíváme více zblízka, zjistíme, že existuje obrovské množství literatury, která logicky a inteligentně ukazuje, že Ježíš Kristus je mytologická postava, stejně jako ostatní řečtí, římští, egyptští, sumerští, féničtí, indičtí nebo jiní boholidé, kteří jsou všichni považováni spíše za mýtické než za historické postavy.
Prostě musíš vypnout mozek a slepě věřit a dělat, co ti řeknou. A pak se po smrti dostaneš do nebe...
Přistoupil k němu jeden ze zákoníků, který slyšel jejich rozhovor a shledal, že jim dobře odpověděl. Zeptal se ho: "Které přikázání je první ze všech?" Ježíš odpověděl: "První je toto: `Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán; miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly!' Druhé je toto: `Miluj svého bližního jako sám sebe!' Většího přikázání nad tato dvě není."
Pokud budeme milovat bližního jak sebe samého tak bude na světě ráj. Nebude nenávist, zloba, budeme žít bez válek, rozvodu, rodiče se budou milovat, dětí budou vyrůstat v úplných rodinách... náš záznam DNA nebude předávat dalším generacím nemoci. Malé děti budou zdravé,umírat na rakovinu nepoznají , dospělí se nebudou léčit z pohlavních nemocí. ..zdravý duch bude ve zdravém těle.
Možná jí nějakej bůh dal tobě, ale já a většina návštěvníků této diskuse nic takovýho nezažila, takže nás z toho vynech.
"vyber si mezi dobrým a zlým"
svobodná volba není mezi dobrým a zlým, ale mezi tutím a tamtím, tím a oním. S nějakou dobrotou to nijak nesouvisí.
"To je vlastnost člověka, vyhrožovat peklem"
Tím chceš říct, že po smrti není žádný "soudce", který by dělil lidi na "spasené" a "zatracené"? A nebo tím chceš říct, že bůh nevyhrožuje, ale prostě rovnou posílá do pekla? To by už skoro bylo lepší vyhrožovat... samozřejmě za (mylného) předpokladu, že nějaký peklo/zatracení a nebe/spása vůbec existujou.
Dokud zůstává u keců, který se neberou vážně, a udržuje se to v rozumných mezích, je tato utopie ještě jakž takž v pořádku. Problém nastane, když se to začnete pokoušet uvádět do praxe. Potom např. z lásky k bližním muslimákům si je sem nakvartýrujete po milionech a připravíte nejhorší osud svým skutečným bližním z Evropy, protože slimáci vás jako svoje bližní neberou a nikdy brát nebudou. Naopak, vyhubí vás, jakmile dostanou příležitost.
Že je to naprostá utopie, to vidí každej rozumnej člověk. Jak by si měla vybírat např. žena, kterou osloví dva muži? Miluje je přece oba stejně, jako sebe samu. Má si vybírat podle toho, kdo ji oslovil dřív? Nebo snad komu ji domluvili rodiče? Nebo si snad nemá vybírat žádnýho, ale milovat se s každým mužem, kterého potká? Vždyť je miluje všechny stejně, beznohý smradlavý jakož i krásný navoněný. A oni nemůžou žárlit, vždyť chtějí dopřát milování svému bližnímu o nic míň než sobě...
S takovou bysme se ani nevyvinuli. Evoluce by se nehnula od baktérie.
Pokud můžu v praxi pozorovat, většina jich jde do Evropy za lepším životem, protože jejich vlastní země fungují hůře než evropské. Pokud by - čistě hypoteticky - vyhubili místní obyvatelstvo, vytvořili by nakonec v Evropě pouze repliky násilného, korupčního a bídného prostředí svých původních zemí, ve kterých nechtěli žít, a ze kterých odešli sem k nám.
Jinak je též otázkou, co to je považovat někoho za bližního. Jako sousedé, kolegové, poskytovatelé všemožných služeb či pobírači sociálních dávek většina z nich funguje celkem obstojně. Pouze si o sobě samotných myslí, že rozumí veškerenstvu a jeho smyslu lépe než jakýkoli jinověrec, agnostik či ateista, a nepřejí si, aby jejich děti podléhaly vlivům okolního sekulárního světa, nebo se nedejbože sezdávaly s nemuslimy.
Pochybuju, že jejich náboženství se nechává porazit pragmatickým hlediskem. Jinak by to tam nevypadalo jako teď. I kdyby nás snad nechtěli vyhubit, jejich směřování je na hony daleko od nějaký harmonický symbiózy s Evropany.
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Omlouvám se Borci a většině návštěvníku za mou smělost. Teď už jen za sebe, jsem ráda, že ve svém životě mám možnost ve všem se sama rozhodovat. Nikdo nemá právo zasahovat do mého svědomí, jsem to já kdo za své činy, skutky, rozhodnutí odpovídá před lidmi za mě i před Bohem.
svobodná volba není mezi dobrým a zlým, ale mezi tutím a tamtím, tím a oním. S nějakou dobrotou to nijak nesouvisí.
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Jde o to co je tutím a tamtím, tím a oním.
"To je vlastnost člověka, vyhrožovat peklem"
Tím chceš říct, že po smrti není žádný "soudce"
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Teď jsem zmatená, jak mám odpovědět, když Tě a většinu diskutujících mám vynechat.
Dokud zůstává u keců.....
%%%%%%%%%%%%%%
nepochopil jsi myšlenku. Pokud tak uvažuješ jak píšeš, tak se nedivím, že svět je takový jaky je.
Že je to naprostá utopie, to vidí každej rozumnej člověk. Jak by si měla vybírat např. žena, kterou osloví dva muži....
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
To je tak složitý úkol pro Tebe být dobrý, milovat bližního.... myslíš že to co píšeš nejde vyřešit tak aby byli všichni šťastní.Vždyť v těch příbězích které nastiňuješ není zúčastněna jen žena, ale jsou tam muži, kteří pokud milují danou bytost, udělají pro ní vše i to, že ji odejde z cesty a nechá ji se rozhodnout dle jejích citu.
Co to u tebe je "harmonická symbióza"?
To jsou Tvé jediné zkušenosti o kterých píšeš. Tvoje poznání se rovná výborně upečenému kuřeti, které Ti naservíruji na talíř a ty budeš všem vyprávět jak je ono ošklivé, hnusné....protože má uvnitř kostí. To že mimo kostí má chutné maso které Tě zasytí nevnímáš. Neb dostaneš třešňový koláč, ale kvůli peckám ho vyhodíš celý a stačilo by jen pecky vyplivnout.
Takový démon alkoholu, víš co všechno s člověkem udělá? Jiný démon Tě může donutit k sebevraždě.....když někdo křičí na své děti, manželku podívej se na jeho výraz na jeho oči, jak vypadá....
Řeknu to jednodušejc: nedá se s nima hromadně a dlouhodobě koexistovat.
Ptal jsem se, co tím chceš říct. Zní mi to jako "Bůh peklem nevyhrožuje, to dělá člověk. Bůh peklem jenom láskyplně trestá."
To jsou Tvé...To by mě zajímalo, kde tam vidíš to křupavé kuře. To bys Jana stejně dobře mohla uvrhnout za mříže a pak mu vyčítat, proč si ztěžuje, když ho zadarmo krmíš.
Popsal to naprosto přesně.
Dokud zůstává u..."nepochopil jsi myšlenku."
Pochopil jsem ji přesně, je primitivní a utopická. Svět prostě není tak jednoduchoučkej, jak ho vy křesťani chcete vidět, a je to dobře. Nějaký univerzální jednoduchý návody na štěstí naštěstí nefungujou. Svět je dynamickej, nezkrotnej, donekonečna záhadnej, nebezpečnej. Boj a svár je podstatou dění. Počkej si na jeho termodynamickou smrt, potom dostaneš ten jednoduchý řád, to bezpečí, po kterém tak prahneš. Nebo si počkej na tu svoji smrt. Do té doby je tu nekonečný boj.
Je to stejné jak v pozemském životě. Za nedodržení zákona neseš důsledky, následky...
Bůh nejedna s církvemi, ale s jedinci. Proto žádná pozemská církev, nemá před Bohem šanci....
Jean Dutourd
Navíc schvaluje "čarodějnické procesy",hmm
"hezky ses vybarvil".Tebe co nevidět čeká "boží soud"...:DDDD
Já...Si před svým prahem lumpe katolickej. Jsi důkazem toho že katolíci jsou pořád stejní
darebáci jako kdysi...
Kdežto víra v člověka v sebe samého nás může sklamat, víra v peníze nás může zničit, víra v ideí nás nakonec dovede na pokraj zhroucení, víra v lepší zítřek nás může popravit.
Víra je jak puls, dech bez něj jsi mrtvá. Víru potřebuješ 24 hodin, denně, měsíce, roky...bez víry nemůžeš učinit ani jeden krok.
Víra tvá tě může uzdravit, ale taky způsobit smrt.
Včera, i když pršelo, bylo pod mrakem, těšila jsem se na sluníčko, věřila jsem, že i když ho nevidím, někde je a svítí. Má víra mě nesklamala, dnes je tady v celé své jarní kráse. Cítím se skvěle a to je výsledek mé víry. Jsem šťastná, že ten dar víry nám byl dán.
Hebrejcům
11 Víra je jisté očekávání věcí, na něž je naděje, zřejmý projev skutečností, ačkoli je nelze spatřit.
- Odpovědět
Pošli odkaz