Děti vylétly z hnízda

Dobrý den, ráda bych oslovila lidi, kteří jsou ochotni se anonymně, ale otevřeně svěřit se svými problémy a životními zkušenostmi. Jedná se o autentické příběhy/osoby a rozhovory s nimi ze kterých vzniknou nejprve materiály a poté kniha rozhovorů o skutečných lidech. Vše naprosto anonymně. Nemusíte uvést své jméno, svou adresu ani jména jiných osob. Jde mi jen o upřímnost a ochotu sdílet s jinými lidmi své zkušenosti a vnitřní prožitky. V případě zájmu napiště na mail: [email protected].

Milla mi mluví ze srdce...já bych to nenapsala líp.

Ahoj,udělej Damiánkovi radost, potřebuje tvůj hlas. na adrese: http://www.hvezdyeuronics.cz/user/106846 a klikni na tlačítko Hlasuj.A pokud ho chceš podpořit, sdílej všude !MocMocDěkujeme

Jano,ikdyž jsi tady psala už před dvěma a půl roky, tvůj příběh mě oslovil.Jestli sem ještě někdy zavítáš,napiš jak se máš teď.

Lidko, to by mne zajimalo, jak tam ten tvuj syn bydli. Predpokladam, ze kdyz se nechce vratit, tak dela kvalifikovanou praci, ktera je sice dobre placena, ovsem ceny bydleni jsou tam astronomicke. Londyn taky vubec nechapu, co tam mlade lidi laka. Ta prehrsle pracovnich prilezitosti, obchodu, kultury, ale o normalnich pozitcich - jogging, jezdeni na kole, vecer se venovat zahradce, o tom vsem si mohou nechat jen zdat. Navic, aby nekdo dojizdel do prace "jen" hodinu, je taky vyjimka, spis 1,5 az 2, cimz ze dne nezbyde pak nic.Ja jsem si predstavovala, ze kdyz mi dcera zustane v cizine, tak bude bydlet ve vile, kde budu mit mistnost s prislusenstvim sama pro sebe, pak bych tam i ta pripadna vnoucata jela hlidat, ale zatim to nevypada, ze by se k tomu s partnerem mohli dopracovat.

No,mám podobný problém.Syn odešel do Anglie a vypadá,že už se vrátit nechce.Jezdím za ním,ale nelíbí se mi tam,Londýn je příliš velký a nějak chaotický,počasí sychravé,hluk,smog.neumím si představit,že bych sem lítala hlídat vnoučata.Tak je mi taky smutno při představě budoucnosti.

dobrý, já jen aby to nevypadalo,že jsme jedna osoba a přitom píšeme pokaždý něco jinýho :))Moje mamka( 67 let) například žije sama v garsonce a je nadmíru spokojená,naštěstí je zdravá. Na patře bydlí ženy a muži jejího věku ( jsou to malometrážní byty pro důchodce) a ona je tam spokojená. Já žiju asi 10km od ní a protože má na starý kolena toho prcka,tak mamka za mnou jednou týdně jezdí a hlídá,abych mohla pracovat a uživila nás( jsme sami)a když třeba potřebuju pohlídat v jiný dny,tak se jí ani nechce,má už svůj program, svůj život a chce mít klid.Celej živo se o někoho starala a ted si vychutnává samotu.Ale kdybych se jí s malým někam odstěhovala,tak by to taky hůř nesla,takhle za náma může kdy se jí chce.

Ok, tak já jsem Iva II. - píšu od 31.8. /původní Iva nediskutovala, to mě zmátlo.../Tak je to stále téma rodiče-děti, ale teď jsme narazily na to, jak má Milla maminku od sebe daleko. Moje mamka, když už k stáru na tom byla špatně, tak jsme si ji vzali k sobě - šlo to, byla to je vzdálenosti asi 3 km do jiné vesnice, ale už to bylo v 1.patře, nohy nesloužily, tak byl trochu problém.Ale co vidím tady kolem, jak jsou ti důchodci sami a děti v městě - opravdu ti staří nechtějí do města, jsou zvyklí na své sousedy, na místo, kde prožili celý život...Aneb jak je přísloví o tom, že starý strom se nemá přesazovat, tak na tom asi něco bude.

Hanko,skutečně si myslíš,že se 25 leté "dítě" nechá strašit?????? To máš asi hodně nesamostatné děti.A jak jsi přišla na to,že nechce dítě???O tom tady nepadlo ani slovo.Děti samozřejmě chce,povídáme si o všem a vždycky jsme si povídaly.A rozhodně jsem nikdy ničím nemusela strašit.Jsme k sobě upřímný a jsme naprosto rovnocený,a to i když byla dítětem.Vůbec nechápu,o čem tady píšeš,zřejmě nějaká vlastní špatná zkušenost.Neubírej mladým jejich schopnosti,když někteří mladí nechtějí,aby se do nich rodiče pletli,tak si to zařídí.To není náš problém.My se máme rády a dáváme to najevo.A propó,jaký máš ty smysl života,když už jsme u toho?Moje dcera sice žije v zahraničí,ale děti chce /pokud to půjde/ a nikdy nechtěla,abychom jí nechali jak ty říkáš na pokoji.Má i se svou babičkou,mou matkou,perfektní vztah a jsou velké kamarádky.Je to tak těžké pochopit,že nás potřebuje a dává nám to najevo písemně i ústně.Česky to znamená,že při jejích dopisech nebo mailech mi vyhrknou slzy.Myslíš,že by psala "maminečko moje milovaná",kdyby si myslela,že se vměšuju do jejího života.Tvůj příspěvek je trošku komický,nebo jednoduchý?Nevím.

Ahoj Bibi,ani nevíš,jak ráda bych si jí vzala k sobě,a můj bratr má zde taky rodinu a bydlí v domečku,tam by taky mohla.Jenže ona je paličatá a miluje svý malý městečko,který nechce opustit.Naštěstí je samostatná,ve svých 79 letech prodala auto a koupila si malý motocykl a jezdí a jezdí i na kole a taky hodně chodí a dělá na zahrádce-to jí všichni rozmlouváme.A tak jí denně telefonuju,a jak mám volnější víkend,snažím se jet za ní.Bohužekl dokončujem rekonstrukci bytu,tak toho času moc není.Občas jede ona k nám,ale nemá ráda velká města.Tak tu nevydrží dlouho.Nejradši bych měla všechny svý blízký kolem sebe,ale to nejde.

Ali,bylo by dobré si přečíst příspěvky,co rozhodně nejsem-zkroušená babička.Lyžuju,jezdím na snowboardu,na kole,s partnerem hodně cestujeme,máme koníčky.Vnoučata by mi samozřejmě nevadila.Ani nenutím dceru do vnoučat.Sama má děti ale moc ráda a jelikož je rozumně uvažující člověk,tak sama zvažuje kdy.Rozhodně nechce být bez dětí.O tom jsem si schopná s dcerou pokecat.Byly jsme vždycky jako kamarádky a se vším si se mnou ráda popovídá.Souhlasím s tebou,že to je její věc.Já jsem se rodičů taky neptala a s děckem jsem bez problémů dostudovala.Ale co to je uživat si života???Žiju pořád stejně.Užívala jsem si života i s malým dítětem,od dceřiných 5 let jsme jezdily lyžovat,k moři atd.Vlastně si užívám celý život.To mi ale přece nebrání,aby mi bylo smutno po dítěti,které je za mořem.A při tom si můžu jak ty píšeš užívat.Rozhodně nebudu vymetat hospody a pořizovat si mladšího parnera,jak už v jakémsi příspěvku zaznělo.

a kdo budete číst diskuzi od začátku,tak já jsem ta první Iva a poslední příspěvky druhé Ivy nejsou moje......měla jsi být Iva II aby tady na diskuzi nebyli ostatní uvedeny v omyl

Hanka, Ali, Klaun...kdybyste si přečetli naši diskuzi od začátku, tak byste věděli, že my všechny co tam píšeme jsme podle mého názoru velice tolerantní k nynějšímu způsobu života, v žádném případě nevyšilujeme "kdy už budou ta vnoučata"...jen si tak mezi sebou postýskáváme, jak máme děti "trochu z ruky"....Ne každý, ve věku nad 50 let je schopný a ochotný se vrhnout do víru života a užívat si, někdo na to nemá zdraví, peníze ap. Takže také - nemyslím to zle, ale chtěla jsem objasnit pravou stránku věci...

Ali - dík za názor.Je velmi moudrý a rozumný.

Souhlasím s Hankou,je jiná doba a proč né i v tomhle,ve světě je běžné že 20 procent manželství je bez dětí tak je nechte žít.Taky mám syna který je ženatý nechtějí rodinu to je čistě jejich věc.Nebudu dělat zkroušenou babičku ale budu si místo hlídání vnoučátak užívat života.

Biologické hodiny- to je to, čím strašívají rodiče a hloupí lidé dcery, které se rozhodly nemít dítě. Nic takového neexistuje. Mateřství není tak pudové jako u zvířat, zvlášť ne v civilizované a přetechnizované společnosti. Nechte ty mladé ženy na pokoji. Najděte si jiný smysl života, než se plést mezi mladé a hlídat vnoučata. Nemyslím to zle ani zlomyslně.

Tak to je přesné,Ivo,biologické hodiny.Je jí 25 a její spolužačky z gymplu začínají mít miminka.A to jí trošku rozhodilo.Tak tajně doufám,že rodinu bude chtít mít tady.Ale u nás je to jinak-dcera chce na vesnici.Já pocházím z velmi malého městečka/ale ze státního bytu/ a odešla jsem já i bratr na studie do Brna a kvůli práci a lepším možnostem/možnost bydlení/ jsme tu zůstali.Dcera chce na vesnici nebo malé městečko a chce do domečku.Pro mně by to rozhodně bylo přijatelnější než Irsko.I za cenu,že nebude bydlet ve stejném městě jako já.Tvojí synové by možná s vysokou neměly u vás na vesnici uplatnění.Možnosti ve městě jsou veliké,ale také za vysokou cenu,a to nepočítám jenom bydlení.Jídlo mám pocit,že je ve velkém městě levnější.Taky ti moc držím palce a hlavně tvým synkům,ať to zvládají bez pohrom.Sama vím,byla jsem od 21let z domu a občas to bylo hodně těžké,na dítě jsem taky byla sama.Mamka pracovala a starala se nemocného manžela a matku, a 100km daleko ode mně.Ale vždy se dalo dojet.Ale lítat každý měsíc do Irska to je fakt moc drahý.Ivo,moc zdravím a všechny mamky tady.

Millo. Neodpovědělas mi proč si mamku nevezmeš k sobě. jistě se jí také stýská? A Ty víš co to je,když máš dceru daleko? A která z Vás,co má děti pryč a smutní pro ně ,udělala to samé své mámě? Asi všechny,co?.....

Ahoj všechny...Millo, jak píšeš, že dcera přece jen trochu váhá - /kolik jí je?/ Já si myslím, až budou tikat ty biologické hodiny, či jak se tomu teď říká, že by se mohla rozhodnout vrátit a založit rodinu tady. Ale je to jen můj úsudek a může to být vše jinak. Mám také spoustu známých - prostě teď je otevřený svět, tak chtějí mláďata vše poznat, asi i finančně to je tam lépe, naučit se řeč...ale dost se jich vrátilo a tu rodinu měli pak tady.My jsme na vesnici, dříve to bylo tak, že každý postavil óbrbarák a dopředu se vědělo, že tam mladí budou bydlet. Asi na 50% tomu tak je, ale není výjimkou, že mladí se pak dostali do města a v tom velkém domě jsou nyní důchodci sami - jak to je těžké teď na údržbu, vytápění...Náš starší syn je tedy 1l let pryč, odešel v 18ti na VŠ do Prahy a zůstal tam, oženil se a nastal problém bydlení - to už teď není za pár tisíc, to už jsou miliony a zadlužit se na celý život. Není ale jiné východisko, když nechtějí jít k nám na vesnici. Druhý syn-25 let, je v Pze asi druhý rok. Oč má vyšší plat než tady u nás, to spolkne ubytování a stravování. Ale ve firmě je zase jiný rozhled, přehled, konkurence, samost.rozhodování, to tady nebylo. Tak určitě po stránce prac. to je lepší, po té osobní - to se ještě uvidí. Samozřejmě, byly telefonáty jak se co vaří, jak se co pere, ale myslím, že nyní jsou v těchto věcech obratnější, než jejich známé /holky/, které zůstaly doma, mamka se stále stará a ony ani nevědí, jak se vypíná pračka.Oj, to jsem se rozepsala, tak držím pěsti, ať to vše dobře dopadne a moc, moc zdravím...

Všechny tady moc zdravím.Vidím,že vás trápí,i když jsou děti v rámci Česka.Myslela jsem si,že kdyby neodešla do ciziny a žila v Česku,i když v jiném městě,bude to lepší.Ale tady vidím,že se vám stýská,i když jsou tady ve státě.Ano,zvyknu si,to vím,ale smutno mi bude.A taky se bojím,aby neměla havárku nebo něco podobného.Když mně to "popadne",chytnu mobil a chci jen slyšet,že je zdravá a to mi stačí.