Nezvládám ho vychovávat sám - Prosím poraďte

Niko a Mony, je faktem, že u kineziologa byl jen můj syn a jenom jednou. Ne otec. Tak možná proto to nepomohlo. A musím dodat, že ta nenávist (oboustranná) trvá dodnes a to je synovi už 30 a už s tím asi někdo těžko něco udělá. Pa pa.

Taky jse o trpělivost a důvěru u kineziologa!!!!Taky doporučuji!

Jani,
1)to není o jediné návštěvě kineziologa
2) museli by tam oba (museli není správný výraz - DOBROVOLNĚ, že sami chtějí)
3) kineziolog musí být dobrý (stejně, jako psycholog, lékař,...)
4) moje zkušenost byla opravdu dobrá, mně osobně to pomohlo v některých věcech dost, ale není to jako polknout pilulku a uleví se mi - člověk na sobě musí sám pracovat, kineziolog jenom ukáže cestu a pojmenuje problém

Ahoj Mony:))
Už jsem to pochopila:))

Ze 14:37

Mony: to je reakce na co?
Zase jeden chytrej anonýmek. Vím o dětské psychice víc než ty a tečka!

Nemáš pravdu a víš o životě velký kulový. Tečka.

No tak já jo...právě že člověk se musí pořád přetvářovat,usmívat když se mu nechce/v práci/ atd...,a tady jsem to co jsem,bez přetvářky.

Robe, někdy se stává, že jeden z dětí vykazuje lepší výsledky a schopnosti, proto se na něj rodiče více zaměří, aby do něj mohli vložit své ideály a své osobní nesplněné sny či touhy. Jasně, že to nedělají s úmyslem ublížit tomu druhému, ovšem ten druhý už celou situaci vnímá jinak. Na truc a protest začne vyvádět kriminální činy, brát drogy, prostě přitahovat na sebe pozornost a tím se to všechno zvrtne, páč jedinou pozornost, kterou přitáhne, může být např. policejní!
Rodiče někdy dělají chyby a přitom si myslí, jak dobře své dítě vychovávají, a přitom se ho ani jednou nezeptají, co a jak bych chtěl on sám! Co se týče Petra, je pravdou, že chybí nějaké celkem důležité údaje a Petr nejspíš jako jediný ví, proč nás odhalil jenom část příběhu, proto bych Petra nijak nelitovala, stojím na Kubovo straně, nemá to lehký a ve svém životě bude ještě dlouho tápat, nejspíš je narušená individualita, která potřebuje individuální přístup a pokud nemá pocit, že mu někdo rozumí, jak má chápat, že ten dotyčný (v našem případě Petr) to s ním myslí dobře?

Andy, ale já nepsal o tom, že všichni lidé musí být stejní, ale psal jsem, že v jedné rodině vyroste jedno slušné dítě, ať se živí jako lékař nebo dělník a druhé kriminálník. Myslíš si, že rodiče jedno vychovávali aby bylo poctivé a druhé odmala učili jak se má krást? Víš, mám známou (ostatně jsem to psal i na druhé diskuzi s problémovým synem), která dle mě dělala vše možné i nemožné a stejně má doma grázla, který krade a prodává její věci, dělat již nikdy nebude, jenom se bude vymlouvat na úplně všechno. Přitom 3x začínal na různých středních školách a učebních oborech.
Na druhou stranu souhlasím, že na něm evidentně zanechali svůj "podpis" i rodiče, ale za to snad Petr nemůže?
Ano, myslím si, že by měl být svému strýci vděčný. To, že on to tak nechápe je pochopitelné, je to dáno věkem a možná nedostatkem informací, co by ho v nějakém ústavu čekalo.
Jinak znovu opakuji, že pro plné pochopení situace nám chybí většina údajů. Proč je fotr v lapáku, a za co, kde je matka, jaký je vlastně vztah Petra a jeho bratra atd. Chybí mi zmínka o prarodičích, kteří by měli nebo mohli sehrát určitou tlumící roli atd.

Mony, nečetla, to už nestíhám, jedině, že bych si dala fušku o víkendu:)) A ty si myslíš, že většina diskutujících co říká, či píše myslí vážně? Dle mého se většina jen dobře baví a proč taky ne...

Andy četlas celé příspěvky i na té druhé diskusi?Já mám fakt pocit že se někdo dobře baví!Je to zvláštní shodnost!

Sám Petr o sobě prohlašuje, že na kluka nemá dostatek času, tudíž jak ho najednou může mít i na Danu s dcerou? Samozřejmě je fajn, že si našel přítelkyni, která by mu s tím mohla eventuelně pomoci, ovšem na Kubu nezapůsobila a dcera už vůbec ne! Netvrdím, že Kuba není parchant, ale troufám si říct, že se jako parchant nenarodil, to se z něj stalo vlivem okolností, událostí a životních situací. To, že v jedné domácnosti vyrostou 2 odlišné osoby je celkem pochopitelné, páč každý člověk je individuální, má jiné vrozené genetické vlohy a každému z nich byly při porodu jinak nakloněny hvězdy. Jsme 4 sourozenci, v jádru jsme všichni stejní, ovšem každý z nás potkal ve svém životě jiné lidi, vybral si jinou školu, jiné zájmy, jinou práci a každý z nás i jinak cítí a reaguje! Taky jsme každý jiného znamení a to jsou všechny aspekty, které nás celkově rozlišují!
Co Robe? Kuba má být nakonec šťastný, že se ho strýc ujal? Ale jdi ty, chtěla bych vidět tebe, jak bys skákal 5 m vysoko, kdyby ti zavřeli rodiče a tebe šoupli ke strýci! On za to přece nemůže! Má taky své emoce, o kterých se sice moc nerozepisuje, ale jsou viditelné mezi jeho řádky. Nechápe, co po něm vůbec chcete a proč se tomu divíte, když do teď po něm nikdo nic nechtěl!?
Nechtěla jsem napadnout Petra, jestli to tak vyznělo, tak se omlouvám, jen jsem chtěla, aby se mu Petr snažil teď více rozumět,pochopit ho a hlavně komunikoval, ovšem víme jak je to s přehnanou strýcovskou péčí, když se objeví ženská! Kuba na ní prostě žárlí a já chápu proč! Četla jsem některé jeho zpovědi a znovu říkám, že je to prostě ještě dítě a na drsňáka si hraje, aby zakryl svá slabá a zranitelná místa, kterých nebude zrovna málo!

Niko, musím s tebou nesouhlasit. Jednou jsem také vyhledala pomoc kineziologa. Byl tam velký problém syn - otec. Po absolvování kineziologie se ve vztahu mezi nimi nic nezměnilo, akorát bylo 500 v tahu.

Milý Petře - jestli jsi skutečný a nejde o žertík nějakého chudáka, který se touto formou dost hloupě baví - doporučovala bych tobě i synovci, abyste zkusili navštívit DOBRÉHO kineziologa. S psychologickou poradnou nemám moc dobrou zkušenost. Pokud budeš mít zájem, mohu poskytnout podrobnější info (ne, nejsem kinezioložka, jen jsme ji s mými dcerami v jednom životním období potřebovaly). :o)

pročetla jsem si články z diskuse "můj nevlastní problémový syn" a musím souhlasit s některýma že je to naprosto stejné.Myslím si,že někoho hold baví si vymýšlet a baví se reakcemi lidí!Je až moc divné,že tamní Jana si plete jména Lukáš a Kuba a tento Petr taky,a je toho víc,stejné vyjadřování....
Takže Petře či Jano,bav se dobře.

Andy, ten zbytek komentovat nebudu, ale ten závěr co píšeš je pitomost. Proč by člověk nemohl mít čas, city, možnosti a výdrž na víc než jeden vztah? Co je to za nesmysl? A proč si synovce Petr vzal do péče - není ti trochu trapně, když víš, co všechno si od kluka zkusí, prohlašovat, že to udělal stejně jenom proto, aby nevypadal před rodinou blbě?
Ale možná podle sebe soudíš jiný, tak ti to nedochází...

Zvykněte si že andy chodí po diskuzích,všude mává tím jak má pravdu,jak je tvrdá.A přesvědčuje o svých názorech,je zbytečné se s ní hádat,ona má totiž pravdu.

andy: díky za reakci, nicméně si nemyslím, že žiji až v tak velkém omylu. Jak mi potom vysvětlíš, že v jedné rodině vyrostou zcela odlišné bytosti? Co poslední případ, kdy jeden ze synů vyvraždil celou svou rodinu a vlastně dodnes si vinu ani v nejmenším nepřipustil?
Trošku se mi nelíbí Tvé napadnutí Petra, protože si nemyslím, že to byl Petr, kdo první udělal ve vztahu strýc - synovec levárnu. Ve 14-ti letech by měl být Kuba natolik soudný, aby si uvědomil, jaká je to pro něj výhra, být u strýce než někde v ústavu.
nevím, kolik je ti let, ale v rodinách, kde myslí na blaho dětí se začíná se zapojením dětí do starosti o rodinu od dětství. Samozřejmě úměrně věku. V počátku uklizením hraček, potom pokojíku, vynášením smetí, utíráním nádobí atd, atd. On si nemusí dělat všechno sám, on si zatím asi nemusel dělat vůbec nic. Tak proč by se zuby nechty nebránil změnám, že jo. ve 14-ti letech by snad již mohl s nějakou "chlapskou" prací pomoci a ne se ve zpovědnici chvástat, že to stejně nakonec udělal strýc sám.

Andy koukni na zpovednice.cz číslo zpovědi 242469 a sama si přečti co Kuba napsal, on i ten jeho pseudonym o něm něco vypovídá.