Nezvládám ho vychovávat sám - Prosím poraďte

AhojPetře,dát ho do ústavu by vážně nebylo řešení,možná pro tebe-ty bys měl klid,ale kluk už by nikdy jiný nebyl.Sama mám 16ti letého,taky mám občas pocit,že ho nezvládám,sice když vidím co dělají jiní,tak si mohu děkovat,že mám zrovna jeho.Nejvíc to chce důslednost(dobře se radí,hůř dělá-znám to).Když udělá bordel,ať ho uklidí i kdybys měl nad ním stát a čekat než to dodělá.A občasné facky asi taky nevadí,je to vážně těžké,jsi dobrý,že ses o to alespoň pokusil,chce to trpělivost.Držím ti palce,abys to zvládnul ty i Kuba

V péči ho mám asi půl roku. No v práci rozhodně skončit nemůžu a časově to upravit nejde, snažím se mu věnovat, třeba teď jsme byli týden na dovolené, užili jsme si to i když vím, že jsem nedodržel svoji výhružku s domácím vězením, to jsem napravil a hned jak jsme se vrátili domů tak jsem ho upozornil že to pořád platí, ale pak jsem přišel z práce náhodou dřív a doma nebyl, přišel až v 11 večer, to už mě naštvalo, měl jsem o něj hrozný strach, prostě se to ve mě nahromadilo a vrazil jsem mu facku, takže už druhý den spolu moc nekomunikujeme. Uznávám i to že jsem měl reagovat jinak když jsem přijel ze služebky a pak zjistil tu spoušť doma. Prostě jsem chtěl aby mi věřil, ale já mu zřejmě věřit nemůžu. Všichni známí, kteří už "měli tu čest" ho poznat lépe nebo ho hlídat mi radí abych ho dal do diagnostického ústavu nebo do vojenské školy, prý mu chybí disciplína, ale to bych nikdy neudělal přeci nemůže za to co se stalo doma a třeba proto se chová tak jak se chová. Ono to snad ani jinak nejde, doma měl naprostou volnost ve všem, mohl si dělat co chce, ale zato teď mě v ničem neposlechne. Já už prostě nevím, napadlo mě najít si někoho na hlídání, to by se mu sice asi moc nelíbilo ale vypadá to jako prozatím jediné řešení, ale nevím jestli by někdo hlídal 14ti letého kluka.

Dobrý den Petře, nevím jak dlouho máte synovce v péči. Tady dámy radí, jedna brigádu, což jste psal, že do práce né a druhá poradenství psychologa a tam vám akorá řeknou, že si ne něj musíte najít čas a ten nemáte. Já mám čtyři děti, muže stále v práci a vím jedno. Když mu aspoň jednou neukážete kdo je tady pánem je jasně, že vám dítě přeroste přes hlavu. Já říkám jedna pořádná facka je lepší než deset psychologů. Netvrdím, že ho máte mlátit jako žito, ale dát mu najevo, že si nemůže dovolit vše jak tomu bylo dnes. S pozdravem...

Nic si z toho nedelej, mam sama male dite, a take to nekdy nezvladam. :-)
Navic, tvuj synovec je asi dost problematicky, pravdepodobne to ma z detstvi, ktere zrejme nebylo moc dobre. Napriklad jeho agrese, neposlouchani, niceni veci, jsou typickym prikladem volani o pomoc, pripada mi ze je moc sam a ze zoufale potrebuje nekoho kdo se mu bude vic venovat, a to ne jen zakazy a vysvetlovanim, co se ma a co se nema (napriklad ve skole). Bohuzel ty sam na nej nemas cas, ale co napriklad kdyz nejsi v praci? Nemuzete spolu zajet na vylet, do mesta apod.?
I kdyz zda se, ze to dite je uz dost "narusene" a ze tady pomuze uz jen nejaky odbornik, psycholog. Jestli ti na tvem synovci opravdu zalezi, tak skutecne za nekym takovym zajdi, oni ti urcite poradi, a mel bys asi zajit hned.

Petře nevím jestli co vám napíšu,se vám bude zdát jako rada ,kterou chcete slyšet,ale váš synovec je už opravdu velký a to co vyvádí je síla a na jednoho člověka zvládnout ,nezávidím vám to.CHtělo by to změnit zaměstnání což je asi nereálný a nebo co mu najít brigádu ,nebyla by možnost u vás ve firmě,aby jste ho měl pod dohledem a peníze vám na opravu auta,kapesný na opravu auta ven v žádnym případě a podílet se na domácích pracech zapřáhnout ho at taky maká.Já vím,že je to těžké je mu hodně,ale zkuste to ,protože samo se to nevyřeší a problémy budou jen narustat

Dobrý den, mám takový problém, dostal jsem do péče svého 14ti letého synovce. Jsem jediný z rodiny kdo se o něj může starat, jenže žiju sám a mám dost časově náročnou práci ale jemu to vyhovuje. Kuba je dost problémový, nejdřív sem myslel, že to zvládnu, že mu chyběla pevná ruka, ale už prostě nemůžu. Kromě toho že si chodí ven kdy chce a vrací se také tak, kašle na školu - z té chodí stále jen stížnosti na chování, záškoláctví, kouření, rvačky, rozbíjení majetku, urážky a drzosti, na podobné věci si stěžují i sousedé.Na můj vkus chodí dost pozdě spát, ráno pak samozřejmě nechce vstávat, snaží se mi neustále lhát např. že je mu špatně a nemůže do školy, nebo lže kde a s kým byl, vymýšlí si proč přišel pozdě, atd.
Byl jsem teď na služební cestě, těsně před ní jsem si koupil nové auto, včera jsem se vrátil a zjistil že si ho chtěl jen půjčit a předvést kamarádům VE 14TI LETECH, ale když ho vracel podařilo se mu na něm udělat asi metrovou rýhu, kromě toho jsem mu den předtím volal asi dvacetkrát a nebral to, takže jsem měl strach co s ním je, po domě byl neuvěřitelný binec, málem jsem ho uškrtil ale ovládl jsem se, mlátit ho nechci, vlastně jsem byl rád že se mu nic nestalo, ale tohle přeci nejde. Zatím jsem mu dal domácí vězení a zatrhl kapesné ale z takového trestu si nic nedělá. Přeci ho nemůžu uvázal doma ke stolu abych ho měl pod kontrolou, brát ho do práce nemůžu. Přemýšlel jsem že bych si najal někoho na hlídání, ale připadá mi na to už dost velký, ale nemůžeme přece žít v neustálém strachu a nedůvěře. Co bych měl podle Vás dělat, jak se chovat dál?