Je normalni touzit v 19 po diteti?

Any neví co je to touha po dětech, chudinka Any.

Any, spletla sis téma. Tady si píšou ženský, který maj děti rády a nejsou zamindrákovaný. Tak nebuď agresivní a nemysli si, že Tvůj názor je jedinej na světě. Jdi do diskuze o potratech, tam Tvé rady určitě někdo ocení. Tak sbohem.

No vidíš. Tak proč jsou ženy tak hloupé a tlačí chlapa do toho,aby s nima měl dítě i když se mu do toho očividně nechce?A když dva nemají kde bydlet a nejsou v dobré finanční situaci, tak tu není co řešit.Dítě jim situaci proklatě zhorší.To je nejhorší možnost si udělat dítě. Co pak ženské čekají? Že až se jim narodí dítě, tak se stane zázrak a chlap se najednou začne rozplývat a najednou bude zodpovědný? .Ještě více mu dojde realita života s děckem a zdrhne.A ženská na tu svou touhu mít miminko zatraceně dojede.A propo- na trhu je dost možností antikoncepce, takže je docela hloupost se vymlouvat že to bylo neplánované.Mají se zodpovědně oba chránit a pak je možnost otěhotnění fakt minimální.

Udělat si školu je mnohem jednodušší než vychovat dítě.Je vidět že nemáš dítě, sprostá jak dlaždič a hrubá jak ožralej chlap.Dítě by v tobě možná jemnost a ženskost vykřesalo.

Taky jsem v tomhle věku toužila po dítěti. Okolo mě těhotné spolužačky... (V té době to bylo docela normální). Takže jsem si dítě "pořídila" a nikdy jsem nelitovala. Vystudovala jsem, mám úžasnou práci. Všechno jde. A navíc, teď je mi 37, krásný věk. Mé kolegyně v tomto věku řeší, jestli dítě nebo kariéru. Já už nic řešit nemusím. Děti velké.. Jen si užívám života. Nikdy jsem nelitovala, že jsem měla děti po dvacítce.

Any, souhlasim s tebou. My jsme se s pritelem dohodli, ze se napred vezmeme a teprve potom se budeme snazit o dite.Pokud bychom byli spolu, zvladli bychom nase dite dostatecne zabezpecit. Jako matka samozivitelka bych to mela velice tezke, ale pokud vim, v Cesku nikdo hlady neumira.A dite potrebuje lasku a peci vice nez penize.Moji rodice meli penez, ze by z toho mohlo zit nekolik rodin s detmi, ale nikdy se o me nestarali. Radeji bych spala s rodici v obyvaku na rozkladaci pohovce nez mit odmala vlastni pokoj s koupelnou a nesmet k rodicum.

Ne všechny jsou slepice, moje dcera je vzdělaná a chtěla dělat kariéru, jenže měla smůlu na blba, co ji mazal med okolo huby a pak ji nechal i s následkama. To, že se dva lidi nevezmou není chyba ženy, ale většinou muže, protože ti v poslední době nestojí zanic, nechtějí se ženit, chtějí si jen užívat, nedokážís se postarat o bydlení a zázemí. Neříkám, že jsou všichni takoví, ale je jich hodně. A moje dcera dítě neplánovala, jenže se stalo a místo aby to skončilo hapyendem, tak se na ni chlap prostě vykašlal.

Tak to já radši bezdětná ale vzdělaná. Udělat si dítě, to je velice jednoduché.Proč ale přibývá v okolí žen, které zůstavají jako svobodné matky? Hrají se nejdříve na hrdinky, jak to zvládnou, ale skutečnost je opačná.Žijí z ruky do huby.A že za to nemůžou,že na dítě zůstaly samy? Nesmysl.Hodně jich je jednodušších a leckdy moc nepřemýšlí nad tím,co v životě chtějí dokázat a ani nad výběrem adekvátního partnera.Ani se nevdají a už je dítě na cestě.A pak pozdě pláčou nad rozlitým mlíkem,když je jejich "miláček" kopne do prdele.Co to je sakra za ubohý trend přivést dítě aniž se dva vezmou? Snad je to dobré pro nemajetné,svobodné matky- slepice, které chtějí vylákat vyšší sociální příspěvky...je mi z takových matek zle!

Neznám žádnou ženu, která by litovala, že má svoje dítě. Asi takové jsou, ale já žádnou takovou neznám.Bez školy lze žít celkem spokojeně a nikdy není pozdě si školu dodělat. Tu možnost máš až do důchodu a ještě déle. To se nedá říci o možnosti mít dítě v tu dobu kdy ho moc moc chceš. Ta už se nemusí opakovat jak píše i Alice.I možnost mít dítě se dá propásnout a to je smuté. Raději bych byla celý život nevzdělaná, než bezdětná.

Nechápu, jak se někdo může cítit v 19 letech tak vyspělý na to, že chce mít dítě.Hned ze startu si zpackat život...Ze školy rovnou na mateřskou. To postrádá smysl.Ono jak už to dítě jednou je na světě, už to nejde vzít zpět.A vsadím se, že by to hodně prvotních nadšenců,co chtěli mít dítě s vděkem uvítalo...

Nejvíc jsem toužila po dítěti v 18 a s mojim tehdejším milým jsme to tak probírali a plánovali. Rozešli jsme se, jak už to bývá, ale nikdy víc jsem už tak intenzivně po dítěti netoužila. Mám 2děti.

No právě, ta touha tam nebyla.Myslím, že právě ta je ze všeho nejdůležitější a když chtějí oba dva mimčo, tak je to parádní start. I tak je to náročný vypiplat milovaný, vymodlený dítě. Natož dítě neplánovaný. Dítě ženu strašně moc změní. K lepšímu.

Martino, je to v dnešní době neobvyklé, ale NE NEnormální. Měla jsem dítě v 19, ale bez té touhy. Takže jsem pak často litovala, že jsem si uspíšila ten hupanec do tvrdé reality života.Také si myslím, že je lepší mít připravené domácí a materiální zázemí pro příchod mimča-sama jsem zažila, jaké to je, když se vše buduje za pochodu mezi péčí o dítě a učením se žít jako rodina. Nic moc.Ale jestli tu touhu opravdu máš, proč do toho nejít, třeba bys to "rozchodila" a už mimi ani nechtěla...

Je to tak je mi 46 let. Mám dvě dcery, obě bydlí s náma v bytě, který budeme přizpůsobovat po novém roce na příchod mimča. Nikdy by nás nenapadlo dceru nutit k potratu, i když její vztah nedopadl dobře, ale doufáme, že se třeba jednou najde jiný hodný tatínek, který ji bude mít rád i s mimčem. Zatím to řešíme tímto způsobem a moc se na vnoučátko těšíme. Bydlíme v Praze, kde je velká koncentrace mužů, ale zatím se vždy našel jenom kdejaký blbec a žádný normální kluk.

Takže ti je kolem 45let, Hanko. Budeš dobrá babička. Znám ženy které posílají své dcery na potrat, když nemají "vhodné podmínky".

Moje dceři je 23 let, pracuje, je v 5 měsíci těhotensví a bude svobodná matka, protože toho pravého chlapa, který by ji měl rád i s mimčem jaksi nenašla, vždycky narazí na nějakého blbce. Myslím si, že pokud někdo děti chce a má pro to vhodné podmínky, tak ať se je pořídí.

Chtěné děti jsou šťastné děti. Je příjemné být zajištěná, než otěhotníš ale není to nutnost. Zajištěné a spohodlnělé ženy nad 30 let mají "všechno" až na tu touhu po mateřství a spoustu trpělivosti kterou miminko vyžaduje. Mladá žena která touží po dítěti nepotřebuje téměř nic, protože až se jí její touha splníbude se umět přizpůsobovat neideálním podmínkám. Mladé, divoké a nespohodlnělé tělo je dobré pro porod a výchovu malého tvora. Jestli máš muže který tě má rád a dítě taky chce a toužíš po miminku, tak máš všechno co je k založení rodiny nejdůležitější.

Maria, to je hezké, že chceš dítě, ale kdo ho bude živit a tebe, když ještě studuješ?Kde budeš s dítětem bydlet?Jestli máš tohle vyřešené, tak jdi do toho, ale musíš mít k dítěti někoho, kdo ho bude hlídat, až budeš ve škole.

Kamarádka chtěla dítě strašně moc od 17 a měla přítele, který s tím souhlasil. Proto hned po maturitě zůstala doma a měla první dítě, teď je jí kolem 25 a má druhé dítě. Asi je spokojená, jen mě nenapadá, co bude dělat po mateřské, s jejím vzeěláním a pouzou od maturity toho asi moc nenajde. Myslím, že nejsi jediná, kdo cce dítě tak brzy, ale musíš být zaprvé finančně zajištěná (její manžel vydělává spoustu peněz, může si dovolit mít 2 děti a manželku doma) a ještě bych být tebou si i při mateřské dodělala vzdělání, třeba dálkově, ať nejsi nadosmrti jen ženou v domácnosti, to tě přestane časem bavit.

Kdybych měla přemýšlet jen o pěnězích tak si dítě asi nepořídím nikdy... marie nevím kolik ti je ale asi jsi starší...moje mamka mluví stejně:-) Akorat to jsou přesně ty slova, které my teď nemůžem ani slyšet. I když vím, že to asi myslíš dobře. Já si přeji dítě tak jako Maria, ale můžu si ho pořídit až po svatbě, kvůli příteli, který už dítě má a má špatné zkušenosti s bývalou manželkou...je to složitější. Vdávat se budu za rok, ale to čekání mi příjde strašné. Navíc když mě už vůbec nic netěší a brečím už i u zpráv. Jinak Mario, já jsem šla pracovat (taky jsem si myslela že mi to pomůže) na novorozenecké oddělení, ale po dvou týdnech jsem musela odejít protože se mi ty moje úzkosti ještě víc zhoršily. Navíc jsem se nebyla skoro vůbec schopna bavit s matkama, protože jsem je "nenáviděla"